Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové,
předstupuji dnes před tuto Sněmovnu s hlubokým respektem k občanům České republiky. Jsem si dobře vědom, že občané očekávají od svých politických reprezentantů především slušnost, odpovědnost a důvěryhodnost. Jako vláda jsme ve všech těchto bodech selhali, a to dokonce tak, že jsme narušili i chatrné zbytky důvěry občanů ve stát a jeho instituce. Vysvětlím, proč, a vy poté rozhodněte, jestli si zasloužíme dále pokračovat ve vládním úkolu, který nás zjevně přesahuje, nebo nás jej oprávněně zbavíte a vydáte některé z nás trestnímu stíhání. I na to jsme připraveni.
Lidé chtějí, aby stát fungoval. Aby veřejné instituce, a v prvé řadě vláda, chránily jejich bezpečnost, odstraňovaly jim překážky v životě i podnikání, a zároveň oprávněně požadují, abychom je neobtěžovali zbytečnými problémy a přešlapy. Nic z toho se nám nedaří.
Stát pod vedením mé vlády nefunguje lépe než dřív. Nechrání svoje občany, a to i přesto, nebo právě proto, že jsme přijali desítky tisíc nových zaměstnanců státu a vydali na jejich mzdy desítky miliard dluhových korun, za což bych se vám chtěl zvláště omluvit.
O špinavém kšeftu s bitcoiny neměl nikdo vědět
Tato mimořádná schůze byla ale svolána hlavně proto, že jsme vědomě dopustili zbytečný problém, kterému se dalo zabránit, kdybych byl skutečným lídrem a odpovědným předsedou vlády. Ano, bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek pro stát přijal dar od organizovaného zločinu. Věděl jsem o tom já, ministr financí i předsedové dalších vládních stran. Zaslepila nás ovšem víra, že se na tento obchod, neváhejme jej označit za špinavý kšeft, nepřijde. A také mamon. Prostě jsme měli slíbenou provizi, tomu se opravdu těžko odolává. Zvlášť, když se každý den díváme na předvolební průzkumy a víme, co nás na podzim čeká.
Podle právních analýz od právníků, z nichž někteří spáchali sebevraždu pádem z okna, nemám žádné indicie, že bychom udělali něco nelegálního. Ale faktem je, že jsme nevyhodnotili správně okolnosti, že ony bitcoiny pocházejí z prodeje drog, nelegálních zbraní a dětské pornografie, a to si žádná vláda na světě dovolit nemůže.
I když jsme si mysleli, že bude stačit, když Pavel Blažek rychle vyvodil politickou odpovědnost a rezignoval, chápu, že otazníky kolem kšeftu s bitcoiny zůstávají a důvěra lidí ve veřejné instituce už byla otřesena. Mnoho lidí se cítí zrazeno a znejistěno a nejsme to my, kdo jim tuto důvěru může vrátit.
Mrzí mě to o to víc, protože to byla právě naše vládní koalice, která si na začátku řekla, že stát už nesmí opakovat chyby, které se tu dříve stávaly, a přesto jsme se jich dopouštěli znovu. Proto si sebekriticky myslím, že ani bitcoinová aféra nesmí překrýt celkovou neschopnost naší vlády poradit si s problémy, které před námi vyvstaly, vyvstávají a z nichž některé jsme sami způsobili. Nejprve ale shrnu bitcoinovou aféru, ať ji máme jednou provždy za sebou:
- Česká republika v této kauze přijde o peníze. Výnosy budeme muset vrátit podsvětí, taková jsou pravidla hry. Neobjevila se žádná informace, která by naznačovala něco jiného.
- Jistě už víme, že se Pavel Blažek pokusil získat pro stát téměř miliardu korun a ve hře bylo nějakých dalších 12 miliard, po kterých jsme také toužili. Ale zachovali jsme se jako prosťáčci – hardware, na němž byly bitcoiny uloženy, už není v naší moci, pokud kdy byl. Stát na ně neměl nikdy nárok.
- Poslední věc: Nadále požadujeme nezávislé vyšetření všech souvislostí této kauzy a děláme pro to maximum, včetně součinnosti s orgány v trestním řízení. Padni, komu padni.
Mám-li to shrnout: nejdůležitější fakta o bitcoinovém daru stále platí tak, jak jsme se tady o nich bavili. Vláda dělá, co má. Nic nezametáme pod koberec, jsme připraveni reagovat na jakékoliv informace, které se objevují nebo se ještě objeví.
Co jsme za 3,5 roku stihli provést s naší zemí
Dámy a pánové, ve druhé části svého vystoupení bych se rád věnoval tomu, co přesahuje horizont posledních dvou týdnů. Pokud dnes debatujeme o tom, zda si naše vláda zaslouží důvěru, měl bych na to odpovědět určitě komplexněji. Proto vám chci nabídnout stručný přehled toho, jak dnes vypadá země, kterou už téměř tři a půl roku spravujeme. Pokusím se to shrnout do několika bodů.
Tak za prvé: Od loňského roku se Česká republika zařadila mezi členy Severoatlantické aliance, které plní svůj závazek, do obrany investujeme 2 procenta HDP ročně, jenže si přiznejme, že do těch dvou procent počítáme i nesmysly v podobě miliard na výsluhy generálům ve výslužbě, neexistující polní kuchyně nebo batohy, které jsme nakoupili v Číně a které uvízly někde v Rusku. O zálohách za nákup zbytečných a předražených F-35 raději nemluvě. Náš slib, že budeme do pěti let platit pět procent HDP je úplná chiméra, omlouvám se za to.
Migrační pakt a zahraniční politika na slepé koleji
Selhala i naše zahraniční politika. Podpora Ukrajiny nás stála desítky miliard korun, a kromě fotek, falešného pocitu světové významnosti a vyvěšených žlutomodrých vlajek na státních budovách, z toho nic nemáme, především tedy český občan.
Nejde ale jenom o selhání vnější bezpečnosti. Ministr vnitra Vít Rakušan bohužel s mým vědomím a souhlasem podepsal migrační pakt, kvůli kterému budeme platit Bruselu nehorázné pokuty, aby se naše města nezměnila v hořící předměstí Paříže nebo muslimské čtvrti Bruselu, kde neplatí kontinentální právo. V této mimořádně krizové době, při zvýšení mezinárodního napětí a zvýšení bezpečnostních rizik, jsme neudělali nic pro to, aby se naši občané nemuseli bát. Toto je další selhání vlády, za které se omlouvám, protože migrační pakt nelze vypovědět.
Ruska se nebojte, vrtěli jsme psem
Několikrát jsem v rozhovorech a na mezinárodních konferencích zopakoval, že Rusko je zemí, která by bez váhání došla až do Prahy, kdyby k tomu mělo příležitost. Prosím vás, toto beru zpět, tento zjevný geopolitický nesmysl jsem opakoval jen kvůli nedostatku realistických vizí a selhání v domácí politice, abych od nich odvrátil pozornost.
Za druhé, vůbec se nepřipravujeme na budoucnost, a i když jsme podle profesí právem označováni jako vláda učitelů, nepřipravili jsme reformu vzdělávání, ale snažíme se prostřednictvím ministra školství do osnov propašovat ideologii Green dealu, genderismu, boje s takzvanými dezinformacemi a dalšího ideologického balastu, který mladé generaci k ničemu nebude, zvláště ne k tomu, aby v budoucnu uspěla na dynamicky se měnícím trhu práce.
Sociální systém se nám hroutí pod rukama
Třetí bod, dámy a pánové: Neodvrátili jsme kolaps sociálního systému. Tomu mohla zabránit jen důchodová reforma. Místo ní jsme protlačili polotovar, nebojím se říct paskvil, který čeká na opravu budoucí vládní koalice, jež nebude tak zbabělá jako my a nebude odsouvat rozhodnutí na neurčito. Pokud to neudělá, tak dnešní třicátníci a čtyřicátníci, kteří výrazným způsobem živí stát, nebudou mít v důchodovém věku jistou penzi. Odvahu k tomu jsme my prostě nenašli a nemůžeme to přičítat ani kompromisům, které vyžaduje vláda pěti stran, z nichž každá má jiný a mnohdy protichůdný program. Omlouvám se i za to.
Za čtvrté: Aktivně ani strategicky neinvestujeme. Když se podíváme na sever od nás, do Polska, vidíme síť dálnic, nové městské čtvrti, neuvěřitelně krátké stavební řízení, efektivní nakládání se strategickými investičními fondy z EU. Strategické investice za naší vlády dosáhly oproti tomu zanedbatelných 250 miliard korun ročně, které se navíc utopily v zoufalém labyrintu české byrokracie.
Čeká nás energetická chudoba. Sorry
Za páté: Samostatnou kapitolou je energetika, která je kvůli nám obrovským strašákem občanů. Prosadili a schválili jsme v Bruselu balíček Fit for 55, jehož dopady od příštího roku zdraží lidem energie tak, že se více než polovina národa propadne do energetické chudoby. Nedělejme si iluze, že chudobu kompenzujeme prodejem emisních povolenek, na nich zbohatnou především spekulanti a drobky, které jim spadnou ze stolu, znovu skončí za nehty nenažraného státu a byrokracie. A podívejte se, kde jsme dnes.
Holedbáme se tím, že jsme přes odpor Francie úspěšně dokončili tendr na nové bloky v Dukovanech, ale znovu, nepodléhejme iluzi, že elektřina z Dukovan zachrání náš energetický mix. Kvůli nesmyslným normám EU se bude její cena odvíjet od absurdních cen energie z obnovitelných zdrojů v Německu, a náš odběratel znovu odejde o žebrácké holi. Eurohujersky jsme si schválili zákaz bezpečných a ekologických elektráren na uhlí a kdysi energetická velmoc Česká republika se stane importérem elektřiny. Odkud ji budeme brát? Z Rakouska, které si zakázalo energii z jádra i uhlí? Z Německa, které je na tom podobně?
Za šesté. Zvýšili jsme byrokracii, měníme stát, aby byl ještě méně vstřícný a přehledný. Všech 70 antibyrokratických opatření včetně jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů selhalo, stát se nám vymkl kontrole. A nedivím se občanům i podnikatelům, že toho mají dost.
Zvýšili jsme počet úřednických míst, počty úřadů i samotných ministerstev.
Vztahy se sousedy na bodu mrazu
Za sedmé: Máme otřesné výsledky v evropské a zahraniční politice, vztahy s nejbližšími sousedy máme kvůli naší přezíravosti a neschopnosti ministra zahraničí Lipavského na bodu mrazu. V době předsednictví Evropské unii jsme prosadili zákaz aut se spalovacími motory, čímž jsme nenávratně poškodili náš tradiční automobilový průmysl. Dokonce jsme se podíleli na formulaci ambiciózních klimatických cílů Evropské unie, za což se nejen omlouvám, ale cítím i jistý pocit studu.
Dámy a pánové, jak vidíte, naše politika má tragické výsledky. A dobře to ukazují i souhrnná čísla v jakémkoliv mezinárodním srovnání. Jsme jedinou zemí EU, jejíž ekonomika se nevrátila do předcovidové doby.
- Díky neschopné fiskální politice se nám podařilo zvýšit deficit veřejných financí, a to i přesto, že jsme v rozporu s programovým prohlášením zvýšili lidem i firmám daně.
- Celkově rosteme pomaleji než téměř všechny okolní země. Průměrná mzda sice vzrostla od roku 2021 z 38 000 na 50 000 korun, ale na tom má hlavní podíl námi vyvolaná kumulovaná inflace a růst mezd v neproduktivní státní správě.
Toto všechno jsou jasně doložitelná fakta. Toto všechno jsou fakta, která ukazují tragické výsledky naší práce, která si podle mého názoru, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nezaslouží vaši důvěru.
Z příkladů, které jsem tu jmenoval, jednoznačně vyplývá, že Česká republika v roce 2025 je horším a neúspěšnějším státem, než byla v roce 2021. Vyplývá to ze statistik, z mezinárodních ukazatelů, ale hlavně lidé to mohou vidět kolem sebe: ve svých peněženkách, na dálnicích, silnicích, po kterých jezdí, nebo v tom, kolik věcí se dnes nedá vyřídit rychleji a pohodlněji.
Je správné, že jako politici neseme odpovědnost a jsme pod drobnohledem veřejnosti. Ale co správné není, to je používat, zneužívat Poslaneckou sněmovnu pro zakrývání vlastních problémů, jako jsme to až dosud dělali my, vládní koalice.
Proto vás, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám, abyste nezapomněli, o čem tato schůze doopravdy rozhoduje. Nemá to být divadlo.
Je to hlasování o tom, kdo a jak tuto zemi vedl lépe a jakým směrem. Věřím, že kdo chce, kdo chce rozhodovat podle faktů, podle výkonů, podle výsledků, podle toho, jak si Česká republika stojí, kde stojí a kam směřuje, tak tomu je jasné, že nám důvěřovat nemůže.
Děkuji vám za pozornost.
Petr Fiala, předseda vlády
Čtěte také:
Asociální vláda dál okrádá občany
Hlasování o nedůvěře vládě: Opakování je matka spektáklu
Spolu „ozdravilo finance“. Akorát, že vůbec…
Brněnská mafie ! Jděte se oběsit a pak vám odpustíme. Dřív ne !