Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49.215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Podle analytiků se průměrná reálná mzda loni dostala blízko úrovně roku 2019.
Za čtvrté čtvrtletí průměrná mzda v Česku stoupla o 7,4 procenta na 52.283 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3616 korun víc. Reálně po zohlednění inflace se průměrná mzda zvýšila o 5,1 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí vzrostla po očištění od sezonních vlivů o 1,8 procenta.
Průměrná mzda ve čtvrtém čtvrtletí zpravidla bývá vyšší než za celý rok. „Závěr roku je obvykle specifický tím, že do mzdových statistik vstupují vyplácené prémie a bonusy,“ řekl ČTK hlavní ekonom Portu Jan Berka. V celoročním zohlednění je vliv prémií nižší, protože se rozpočítají do více měsíců.
Medián mezd, tedy mzda přesně v polovině rozpětí, proti které polovina lidí bere víc a polovina méně, činil ve čtvrtém čtvrtletí 45.523 korun. Meziročně to bylo o 8,8 procenta víc. U mužů byl mzdový medián 48.342 korun, u žen 42.692 Kč. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 23.282 Kč a 89.006 Kč,“ uvedl ČSÚ.
Nejvíc loni brali zaměstnanci v oboru informačních a komunikačních technologií, v celoročním průměru to bylo víc než 89.000 korun. Ve finančnictví a peněžnictví průměrná mzda přesáhla 80.000 Kč. Nejnižší byla ve stravovacích a ubytovacích službách v celoročním průměru pod 30.000 korunami. Příjem těchto zaměstnanců ale často vylepšuje spropitné.
Meziroční růst mezd byl loni nejvyšší v profesních, vědeckých a technických činnostech o 11,6 procenta, víc než desetiprocentní byl ve stavebnictví. Nejméně si polepšili zaměstnanci v oboru těžby a dobývání o 4,2 procenta.
Za čtvrté čtvrtletí ČSÚ nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy zaznamenal ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla o 15,8 procenta a v profesních, vědeckých a technických činnostech o 11,8 procenta. Nejnižší byl růst v ostatních činnostech o 3,4 procenta a peněžnictví a pojišťovnictví o 3,7 procenta.
Blízko úrovně roku 2019
Průměrná mzda v Česku se v reálném vyjádření loni dostala blízko úrovně z roku 2019, tedy před pandemií a následnou inflační vlnou. Letos by tuto úroveň měla překonat, shodli se analytici oslovení ČTK. Zároveň upozornili, že loňský růst reálných mezd o 4,6 procenta byl v evropském srovnání nadprůměrný. Za mzdovou úrovní v Německu ale Česko nadále výrazně zaostává.
„Průměrná hrubá mzda očištěná o inflaci se tak dostala téměř na úroveň roku 2019 a k jejímu dosažení chybí už jen necelé procento,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Upozornil však, že na průměrnou mzdu dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. Mediánová mzda, kdy polovina zaměstnanců pobírá víc a polovina méně, byla loni o 15 procent nižší než průměrná.
„Dva roky po sobě rostla pomaleji než průměr, což znamená, že zaměstnancům s vyššími příjmy se mzdy zvyšovaly rychleji než těm na opačné straně mzdového spektra,“ uvedl Dufek.
„Pokud bychom srovnali růst mezd v Česku s ostatními členskými státy EU, vedlo si Česko v minulém roce nadprůměrně dobře,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Rychleji podle ní rostly reálné mzdy pouze v Bulharsku, v Litvě, v Chorvatsku a v Polsku.
„I přes poměrně rychlé tempo mzdového vývoje se průměrná mzda v ČR dostala teprve na zhruba 42 procent německé úrovně,“ upozornil však Dufek.
Zaměstnanci vidí rezervy
„Přestože průměrné mzdy výrazně rostou, zaměstnanci vidí nadále v odměňování ze strany zaměstnavatelů rezervy, a 20 procent z nich plánuje během následujících šesti měsíců požádat svého zaměstnavatele o přidání peněz,“ řekl ČTK generální ředitel společnosti Up benefity Stéphane Nicoletti. Zaměstnanci podle něj vidí rezervy nejen u výše mezd, ale i u nabízených benefitů na stravování, zdraví či volný čas.
„Pro letošní rok počítáme se zvolněním nominálního růstu mezd pod šest procent. Vzhledem k poklesu inflace na začátku 2026 je ale šance i na její celoroční zpomalení proti loňsku, což by mělo ponechat růst reálných mezd na stále solidních 3,7 procenta,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
„Pro českou ekonomiku to znamená, že se i v nadcházejícím období bude moct spolehnout na oživování spotřeby domácností jako na hlavní motor růstu,“ konstatoval hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Zároveň mzdový vývoj podle něj naznačuje, že Česká národní banka (ČNB) nebude v nejbližší době snižovat úrokové sazby.
