Zvýšení úrokových sazeb naznačuje, že aliance mezi guvernérem centrální banky Alešem Michlem a ODS nezmizela a měnová politika se stala součástí širší politické hry.
Rozhodnutí České národní banky (ČNB) zvýšit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu v době, kdy inflace klesla pod dvouprocentní cíl a ekonomika sotva roste, působí jako nesmyslný krok. V prostředí slabého růstu by většina centrálních bank sazby spíše uvolňovala. ČNB však přitahuje brzdu. Ekonomické zdůvodnění je slabé. Politické je mnohem silnější.
Abychom pochopili dnešní paradoxní jednání vedení ČNB, musíme se vrátit o několik let zpět. Aleše Michla jmenoval guvernérem prezident Miloš Zeman za vlády Andreje Babiše. Právě tato skutečnost způsobila, že když se po volbách ujala moci vláda Petra Fialy, panovala v ODS vůči Michlovi hluboká nedůvěra. Viděla v něm člověka spojeného s předchozí garniturou a potenciální riziko pro stabilitu měny.
Jenže realita si vyžádala pragmatismus. Fialova vláda si rychle uvědomila, že pokračující zpochybňování guvernéra oslabuje korunu a zvyšuje nervozitu na trzích. ODS proto zvolila strategii „čistého stolu“. Přestala Michla veřejně napadat a nabídla mu institucionální respekt výměnou za to, že ČNB zkrotí inflaci a zajistí měnovou stabilitu.
Klacek pod nohy vládě
Michl skutečně dosáhl toho, že inflace postupně začala klesat, kurz koruny se zklidnil a Fialova vláda mohla tvrdit, že její konsolidační úsilí má podporu nezávislé centrální banky. Mezi Michlem a ODS tak vzniklo nečekané, ale pevné spojenectví založené na vzájemné potřebě: vláda získala odborné krytí, Michl politický klid.
Ovšem politická mapa se mezitím změnila. U moci je opět vláda Andreje Babiše. A právě v tomto novém kontextu působí aktuální zvýšení sazeb jako krok, který má méně společného s makroekonomickými modely a více s mocenskou dynamikou.
Zpřísnění měnové politiky v době nízké inflace a slabého růstu dopadá především na současnou vládu. Dražší úvěry, utlumené investice, pomalejší ekonomika – to jsou náklady, které ponese Babišův kabinet. Ať už byl záměr jakýkoliv, efekt je politický, protože rozhodnutí ČNB ztěžuje život nové vládě, zatímco ODS může z opozice připomínat svou mantru o rozpočtové disciplíně.
Michl si zároveň udržuje roli přísného šéfe centrální banky, který se nebojí brzdit ekonomiku ve jménu stability. Je to role, která mu politicky vyhovuje a která navazuje na jeho předchozí pragmatické sblížení s ODS.
Čtěte také:
Stát chce chránit spotřebitele, ale může otevřít zároveň dveře lichvě a zastavárnám
Ekonomický přehled týdne: Guvernér ČNB se postavil premiérovi; Křetínský vládcem fotbalového West Hamu
ČNB nesnížila úrokové sazby, čekatelé na hypotéku si popláčou. Podobné to je i jinde ve světě
