Sudetoněmecký sjezd v Brně: usměvavá slavnost nad městem, kde Němci chodili na popravy jako do kina

Hrůzy, které se děly v Kounicových kolejích, připomíná památník. Foto: ČTK
Petr Žantovský
Petr Žantovský Komentátor

Už jen pár desítek hodin nás dělí od okamžiku, kdy se budou po moravské metropoli Brně promenovat zástupy účastníků sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Budou se usmívat, rozdávat radost, mluvit o smíření, prostě idylka.

Nikoli nepodobná té, kterou vložil do svého filmu Cabaret v roce 1972 režisér Bob Fosse. Pokud jste viděli, vzpomenete, pokud ne, silně doporučuji. Středem té scény je usměvavý blond hošík, taková karikatura Mirka Dušína, který zpívá sladkou písničku o krásách země. Postupně mu však velmi tuhne ta usměvavá tvář, kamera se vzdaluje, vidíme už nejen tvář, ale celého chlapce.

Je v uniformě Hitlerjugend a zvedá pravici k nacistickému pozdravu. A za ryčného sboru přítomných Germánů dozpívává v pochodovém rytmu závěr refrénu: „Tomorrow belongs to me“ (Zítřek patří mě, míněno nám). Co nám patří? Ty lesy, řeky, stráně? Ba ne, celý svět. To je náš Heimat. To je náš Lebensraum. Pusťte si tu scénu, dřív než vás poučí páter Halík či dávný komunista Pithart, jak je správné objímat se s těmi, jejichž předkové cosi způsobili.

A třeba právě v Brně. Získal jsem od slovutné brněnské spisovatelky a vysokoškolské pedagožky Jiřiny Salaquardové velmi obšírný výčet toho, co se za Protektorátu v Brně a jeho okolí dělo. Drobný výsek vám teď předkládám. Myslím, že mnozí z nás tato čísla a fakta spatří poprvé. Jejich strohost je však výmluvná a drtivá.

Kounicovy koleje

Dějištěm hrůzných událostí byly brněnské Kounicovy koleje (německy Justizvollzugsanstalt Brünn). Původně to byly studentské koleje Masarykovy univerzity. Po okupaci byly převzaty gestapem. Staly se věznicí, mučírnou a popravištěm pro celou Moravu. Popravy zde probíhaly od roku 1939 až do roku 1945, tedy mnohem déle než heydrichiáda.

Popravy byly veřejné, což byl zásadní rozdíl oproti Kobylisům či Pardubicím. Popravovalo se na dvoře kolejí, u zdi, za přítomnosti civilistů, často za přítomnosti německých žen, někdy i s dětmi. Popravy se konaly v podvečer, často kolem 18. hodiny.

Průběh vypadal takto: vězni byli přivedeni na dvůr, museli si kleknout nebo stát čelem ke zdi, popravčí četa (Wehrmacht nebo Ordnungspolizei) střílela zblízka, těla byla odnášena do márnice v přízemí. Popravy byly slyšet v okolních ulicích. Jak píše dr. Salaquardová, veřejné popravy byly součástí zastrašování českého obyvatelstva a zároveň spektakulárním rituálem soudržnosti německé komunity.

Historička Milena Flodrová popsala (spolu s jinými), že na popravy chodily německé ženy „jako do kina“, braly s sebou děti, kupovaly si lístky a atmosféra byla normalizovaná.

Jako příklad jedné z poprav můžeme uvést třeba 21. listopad 1941, kdy byly popraveny dvě desítky lidí, mezi nimi studenti, dělníci, učitelé, ženy i muži. Byli tedy popraveni zástupci různých sociálních vrstev; příklad také ukazuje onu zmíněnou brněnskou specifiku – veřejnost, diváky, komentáře.

Za co ti lidé byli popraveni? Za šíření protiněmeckých letáků, za účast ve studentské skupině, za skrývání příbuzného, který se vyhýbal totálnímu nasazení, za poslech zahraničního rozhlasu, za poskytnutí noclehu muži, který byl později označen za odbojáře.

V Brně se popravovalo ovšem až do posledních válečných dnů. Je popsán příběh rodiny Prudilových, jimž nacisté zastřelili před očima desetiletého syna, a pak popravili i rodiče.

Jsou doložena svědectví přeživších, dokazující, že při popravách v Kounicových kolejích bylo možné slyšet stížnost žen z publika, že popravených „bylo dnes nějak málo“ – „Was? Heute nur drei?“

Ženy i děti

Kromě popraviště v Kounicových kolejích nacisté vraždili na mnoha dalších místech v okolí Brna, například 2. května 1945 v Ořechově – 23 obětí včetně žen a dětí. Nebo 3. až 5. května 1945 – Rosice, Tetčice, Omice, Střelice. Při ústupu zde Němci popravovali zajaté partyzány, stříleli civilisty, zapalovali domy. Počty obětí se liší, ale jde o desítky lidí.

Nebo už předtím Prlov (Valašsko) – 23. dubna 1945. Němci zde zavraždili 23 civilistů, spálili 6 domů, oběťmi byly i ženy a děti. Nebo Ploština – 19. dubna 1945. Jednotky SS a gestapa upálily 24 lidí, většinou civilistů, některé zaživa. A dále Vařákovy Paseky – 2. května 1945. Němci tu zavraždili 15 lidí, vesnici vypálili, oběťmi byli i starci a ženy. Nebo Zákřov – 20. dubna 1945. Němci odvlekli 19 mužů, mučili je a upálili v seníku. Takových tragédií tam tehdy byly desítky.

A nezapomeňme ještě jednu vskutku nechvalitebnou kapitolu, a to židovské transporty. První transport brněnských Židů se konal už 16. listopadu 1941. Mířil do Minsku a bylo v něm cca tisíc lidí. Téměř nikdo nepřežil. Další dva masové transporty mířily do Terezína. V každém z nich opět kolem 1000 osob.

Následující popis se opírá o paměti přeživších z jiných transportů: vagóny byly přeplněné (80 až 100 lidí). Okna zadrátovaná, dveře zavřené zevnitř i zvenku, žádné záchody (jen kbelík), lidé stáli nebo seděli na zemi, děti plakaly, starší lidé omdlévali, voda byla jen v jedné konvi, jídlo žádné. Po příjezdu do Minsku byli lidé odvedeni do ghetta. Většina byla zavražděna v následujících týdnech v masových jámách v Maly Trostinec. Chcete čísla? Nuže z Brna bylo deportováno 10 080 Židů, přežilo 841 osob.

Stačí vám těchto pár příkladů k tomu, abyste si udělali představu, co páchali „drazí krajané“ ve městě, kde se teď bude hodovat? A je vám jasné, proč je důležité nezapomínat?

Čtěte také:
Arcibiskup promluvil o sv. Vojtěchovi. A tím narazil na bolest dnešní EU
Pražské arcibiskupství bude z gruntu nové
Mistr a Markétka aneb Velký filmový zážitek

Ukázat komentáře (11)
  1. A teď, když po tom všem dopustíme, aby se nám tady promenádovali pohrobci těch, kteří se k nám takto chovali, projevujíc tentýž postoj, který byl toho chování příčinou, se nám nabízejí dvě otázky.
    Jednou je, zda má smysl volit vlády, které to dopustí.
    A tou druhou je, zda národ, který si opakovaně do svého vedení volí idioty, kteří mu škodí, má právo na svoji další existenci..?

  2. Správně píšete o SMÍŘENÍ, tím je asi myšleno smíření Čechů s tím, že si nás Němci zase přivlastní …

  3. Jsem přesvědčený, že většina normálních lidí to nechce a odsuzuje to. Pak, bohužel, jako v každém národě je skupina zrádců a kolaborantů, jako třeba Krychtálek paradoxně rodák z Brna,Arvéd Smíchovský, Augustin Přeučil a další v době protektorátu. No a teď po letech tady máme kolaboranty a zrádce v podobě Meeting Brno a dalších kteří to obhajují namátkou duševní gigant Rychetský, Pithart, světový😁 autor Uhde a další šmejdi. Samozřejmě ti co dávaji peníze českých daňových plátců kolaborantům typu Meeting Brno by se nad sebou měli zamyslet, jinak mezi ty kolaboranty patří taky.

    1. Meeting Brno je jen zástěrkou pro magistrát města Brna pod vedením ODS a Vaňkové. Byli si vědomi, že to tak hladce neprojde a proto se schovali za ziskovku, kterou inicioval a financuje právě magistrát za přispění pánbíčkářského kraje pod vedení Grolicha. Sází na to, že tento web čte málo lidí a tu „správnou“ rétoriku tlučou plebsu na ČT a v Lukačovičových médiích. A jak říkal správně Klaus „peníze až v první řadě“. Největší finanční podíl je od bavorské vlády. Kolaboranti to nedělají zadarmo.

  4. zachování Benešových dekretů, které jsou základním kamenem našeho právního řádu, s ohledem na poválečnou majetkoprávní situaci v ČR a SK.
    Dlouhodobě jsou totiž živeny snahy, a to bohužel i českými vlastizrádci, o otevírání Pandořiny skříňky ve snaze přehodnotit závazné dokumenty z minulosti, tj. především relativizovat Postupimskou dohodu, která právně i politicky ošetřuje odsuny Němců po 2. světové válce z Československa.

    Nejnověji je historie nabourávána plánovaným květnovým sjezdem Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně, požadavkem nově zvoleného maďarského premiéra revidovat BD na Slovensku i postoji českého prezidenta, který se se „svou“ nedávnou myšlenkou Spojených států evropských jako jediným možným řešením pro Evropu pohybuje na hranici velezrady.

    Sjezd se má v Brně uskutečnit 22.-25. května. „Zvací dopis“ poslala organizace Meeting Brno z. s., což je (ne)ziskovka, která z velké části žije z peněz daňových poplatníků.
    Konání sjezdu revanšistické německé organizace, která usiluje o revizi výsledků druhé světové války, v České republice je hrubou urážkou všech obětí hrůzné německé okupace českých zemí a všech statečných bojovníků proti ní. Hnutí SPD je jediným parlamentním politickým subjektem, který proti těmto aktivitám dlouhodobě aktivně protestuje a který se snaží této hanebné akci zabránit.
    Již dříve se tohoto srazu účastnili předáci KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a Daniel Herman (který o sudeťácích hovořil jako o „milých krajanech“) či poslanec TOP 09 Daniel Korte. Předseda ODS Petr Fiala zase spolupracoval s předákem Sudetoněmeckého landsmanšaftu a Panevropské unie Berndem Posseltem.
    Sudetoněmecký landsmanšaft je organizací, kterou založili nacisté, fašisté a němečtí šovinisté. V roce 1949 byl vyhlášen jeden ze základních a dodnes platných dokumentů SdL, tzv. Eichstättská adventní deklarace, kde se mj. objevují tyto požadavky: „Naším nezadatelným požadavkem je návrat vlasti v jazykových hranicích z roku 1937. Jde o nastolení udržitelného poměru mezi Německem a jeho západoslovanskými sousedy. Předpokladem pro to by také byla připravenost Čechů a Poláků vrátit vyhnaným Němcům jejich vlast. Všechny tyto úkoly mohou být řešeny pouze v rámci federalistického uspořádání Evropy“.
    Tuto deklaraci podepsali: W. Becher (někdejší přívrženec Kameradschaftsbundu, člen NSDAP), Walter Brand (člen henleinovského hnutí), F. Brehm (SS Sturmbannführer, nositel zlatého stranického odznaku NSDAP), W. Hergl (SS Hauptsturmführer, funkcionář NSDAP), H. Hönig (člen NSDAP, nacistický novinář), H. Götz (bývalý spolupracovník nacistické tajné služby, člen NSDAP), E. Lemberg (nacista a v r. 1938 člen Sudetoněmeckého freikorpsu), W. Turnwald (člen NSDAP, spolupracovník SD), E. Franzel (původně soc. demokrat, za okupace policejní důstojník jednotky podílející se na popravách českých vlastenců v Kobylisích), W. Zawadil (vysoký funkcionář NSDAP a spolupracovník nacistické tajné služby), R. Schreiber (bývalý nacista), G. Preissler (bývalý nacista), H. Schütz (člen SdP), W. Jaksch (sociální demokrat), R. Reitzner (sociální demokrat), P. Sladek (duchovní).
    Součástí „milých krajanů“ je i organizace WITIKOBUND. Je personálně jasně propojena se sudetským landsmanšaftem. Citace ze zprávy českého ministerstva vnitra z roku 2004:,,Pozornost si rovněž zaslouží organizace sudetoněmeckých nacistů WITIKOBUND, který v prostředí landsmanšaftu šíří protičeské názory. Programem organizace je odčinění údajných válečných zločinů spáchaných spojenci na německém národě a dále odstranění lží o německých zločinech včetně takzvané holocaustové kultury, jakožto projevu neněmeckého myšlení.“
    Celostátně se Sudetoněmecký landsmanšaft ustavil 25. ledna 1950 na setkání v Detmoldu, kde bylo přijato druhé základní prohlášení SdL, které opět požadovalo právní nárok na vlast a znovuzískání vlasti. Mezi sedmnácti signatáři se to bývalými funkcionáři NSDAP opět jenom hemžilo: R. Lodgman, B. Tins, R. Staffen, R. Wollner, E. Leibl, H. Schmidt, K. Schneider, S. Benatzky, A. Diewock a další….
    https://messerinzidenz.de/
    Petr Pavel po svém zvolení pronesl toto:
    „Vyzvu Německo, aby se ujalo vůdčí role v Evropě, abychom se o ní mohli opřít“. Petr Pavel je a byl nominat fialovy spoluparty. fialový eurohnus

  5. Petr Pavel je zvlášť odporná bytost, jeho zvolení prezidentem je doslova historický výsměch, po svém zvolení v Terezíně prohlásil, že bychom neměli zapomínat na zločiny, které „napáchali naši předkové“. Asi se považuje za Němce. Možná by bylo dobré ve výčtu „protektorátní zábavy“ brněnských Němců také připomenout vraždu před kavárnou Esplanade, kdy dav údajně fašistů (podle očitých svědků to ale byli „normální“ němečtí spoluobčané včetně žen s kočárky) napřed vnikl do kavárny, kde se scházeli především brněnští židé, a bez důvodu začal mlátit hosty, jednoho staršího pána potom čekající dav „milých německý spoluobčanů“ ubil k smrti.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Komentátor

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >