O čem se píše a o čem má smysl psát aneb Nezávislá média a svoboda výběru

Ilustrace: Deník.to
Přemysl Souček
Přemysl Souček Spolupracovník redakce

Co je důležitější? Mít kdykoli dostatek elektřiny, nebo zda pojede Petr Pavel na summit NATO? Je důležitější, aby lidé chápali, jaké jsou slabiny obnovitelných zdrojů energie, nebo zda bude, či nebude sjezd sudetského landsmanšaftu v Brně?

Současná hlavní média fungují jako kouřová clona. Buď je vedou lidé, kteří nedokáží poznat, co je opravdu důležité a tedy je vedou nekompetentní lidé, nebo vedení médií důležité věci přehlíží záměrně. O to důležitější je, aby existovala skutečně nezávislá média. A ještě důležitější je, aby lidé sami vyhledávali jiná média, než ta z hlavního proudu.

Jistě, je u nich riziko, že nebudou psát pravdu. Že budou skutečně podporovat Putina, že budou skutečně tvrdit, že Země je placatá, že Židé v Palestině nikdy dřív nežili a kde co dalšího. To je svoboda. A ke svobodě patří to, že si člověk sám svobodně vybere, čemu věří. Žádná vláda ani žádná technologická firma nesmí určovat, čemu lidé věří a na co se smí podívat, co si přečíst. Výčet toho, co je ve svobodné společnosti možné v tomto směru zakázat, je velmi krátký.

Tři fígle

Současná hlavní média používají tři základní fígle k odvádění pozornosti široké veřejnosti. Tou první je mlčení. Třeba o spoustě věcí z USA se prostě nepíše (třeba o obrovských dotačních podvodech imigrantských gangů nebo o tom, že nelegální imigrace do USA prakticky ustala, či o tom, kolik nelegálních migrantů už Ameriku opustilo). Stejně tak se nepíše prakticky o ničem, co je negativní na obnovitelných zdrojích energie (OZE). Včetně toho, že ze své podstaty nejsou schopné zajistit kontinuální dodávky elektřiny a že je naprosto nerealistické jejich výpadky vykrýt pomocí baterií. Nepíše se ani nevysílá o tom, že OZE nejsou schopné fungovat bez dotací.

Raději se píše o krajně pravicovém extrémismu, který se navíc trapně zaměňuje s levicovým nacismem, než o tom, že žádná z vládních stran napříč členskými státy EU není schopná poslat do háje Evropskou komisi s jejími emisními povolenkami, které zabíjí evropský průmysl.

Druhým fíglem je výběr zdrojů. Takže média dokola citují a zvou jen lidi, kteří potvrzují jakousi generální liberální linii. Kritiky, ať už ideové nebo odborné, média přehlížejí. Opět je to velmi dobře vidět v oblasti energetiky. Nebo snad víte o tom, že by někde ve velkém médiu dostal prostor člověk, který řekl a doložil, že celý Green Deal je hloupost? Přitom takových lidí je dost a média by neměla problém někoho takového najít a oslovit. Leč se jim nechce.

Třetím mediálním fíglem je odvádění pozornosti od důležitých věcí. Proto se dokola píše o tom, že premiér přišel za prezidentem o čtvrthodiny později, o sporu prezidenta s vládou o cestu na summit NATO nebo o nějakém tupě neotesaném výroku vládního zmocněnce Filipa Turka. Pak není potřeba psát třeba o tom, že minulá vláda fatálně zanedbala budování protivzdušné obrany. Není pak potřeba se zabývat tím, co výstavba až 250 metrů větrných elektráren udělá s cenami nemovitostí v jejich okolí. A už vůbec není potřeba psát, že tyhle větrníky dodají za rok maximálně 25 procent svého instalovaného výkonu.

Turkův paradox

Mimochodem, Filip Turek svou neotesaností dělá pro to, aby lidé přijímali nesmyslné zavádění OZE víc, než všichni zelení aktivisté dohromady. Protože mnoho lidí rovnou považuje to, co říká Turek za pitomost. Přitom, co se týká problematiky Green Dealu, říká rozumné věci. Jenže z jeho úst to chce poslouchat čím dál méně lidí.

Zkrátka o skutečně důležitých věcech se dozvídáme čím dál tím méně. Jakkoli je to obtížné, je potřeba, aby si každý hledal nové zdroje informací. Kdyby pro nic jiného, tak proto, aby vyvažoval jednostranný obsah tuzemských médií. Časem – a bez potřeby bruselské regulace – každý sám přijde na to, jestli je ten zdroj solidní, nebo zda jde jen o propagandu nějaké druhé strany.

Pro začátek si dovolím navrhnout dva. Mírnější je Neviditelný pes Ondřeje Neffa. Ostřejší je Sýr zdarma, který mimo jiné přináší informace z USA, na které se tuzemská média zdráhají byť jen pomyslet.

Čtěte také:
Když je černá prohlášena za bílou a bílá za černou
Polský Pochod pro život: Není prezident jako prezident
Maďarské volby: Hlavně odstranit Orbána!

Ukázat komentáře (5)
  1. O to víc bysme si měli vážit toho, že máme deník.to a časopis TO. Děkuji redakci a panu Stonišovi.

  2. Neviditelný pes důkladně praktikuje cenzuru, píše v intencích bruselské politické korektnosti. Neviditelný pes je sofistikovaným prosazovatelem procesu horlivého budování bruselské totality. Prostě neviditelný pes soudruha Neffa je banda ortodoxních nepřátel demokracie. Běda tomu, kdo si dovolí kritizovat články v Neviditelném psu. Ten už si ani neškrtne v diskuzi na Neviditelném psu, a to navždy.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se vám článek?

Spolupracovník redakce

Můj košík Close (×)

Váš košík je prázdný
Prozkoumat e-shop
Deník TO členství
Pořiďte si členství a získejte řadu skvělých výhod!
Zde se můžete zaregistrovat >