Čeští koaliční europoslanci ví, že to, co Ursula slíbila, musí splnit. Česku navzdory

Velmi výživná debata na CNN Prima News mezi profesorkou Nerudovou (STAN) a Ondřejem Knotkem (ANO), dala vzpomenout na to, že letos v červnu proběhly volby do Evropského parlamentu. Připomeňme si, že strany vládní pětikoalice braly pouze 9 z celkem 21 mandátů určených pro Českou republiku, zatímco třetinu křesel v EP získalo vítězné ANO. A z vládních stran jen ODS porazila ziskem 3 europoslanců nové politické subjekty, tedy spojení Přísahy s Motoristy a hnutí Stačilo šéfky KSČM Kateřiny Konečné.

Přesto se koalice cítí jako druhý vítěz voleb, neboť, jak mimo jiné tvrdil europoslanec za KDU–ČSL Tomáš Zdechovský, evropští zákonodárci, kteří zůstanou mimo hlavní proud, neprosadí nic ze svého volebního programu. A vlastně tak zradí voliče, kteří se přece rozhodují na základě předvolebních programů.

Humorná myšlenka, protože jsem si jistý, že českých pět europoslanců (2 STAN, 2 Top 09 a 1 KDU) z celkového počtu 188 europoslanců nejsilnější frakce Evropské strany lidové zvedne s patřičným nadšením ruku pro všechno, s čím přijde německé vedení vedené Manfredem Weberem. Přitom pravděpodobnost toho, že početně nejsilnější němečtí europoslanci sdružení do EPP budou brát v potaz, co před volbami slíbili svým voličům jejich frakční spojenci v Česku, je nulová.   

Deutschland über alles

V této souvislosti se jeví jako aktuální kniha bývalého britského premiéra Borise Johnsona s názvem: Faktor Churchill: muž, který psal dějiny. „Celou evropskou pevninu s výjimkou Švýcarska (jehož obsazení bylo ovšem také tajně naplánováno), měla pokrýt bud Říše, nebo její klientské fašistické státy. Jak poukázali mnozí autoři románů z alternativní historie, existovala řada plánů na přeměnu celého teritoria v děsuplnou verzi Evropské unie,“ popisuje ex premiér na pětatřicáté stránce své knihy situaci, kdy se Winston Churchill musel vypořádat s nabídkou Německa zprostředkovanou Itálií, podporovanou Francií a částí domácí opozice na vyjednávání s Hitlerem.

Ostatně, velmi podobně jako Boris Johnson to viděl i Václav Klaus, bývalý český prezident a premiér. V přednášce na Panevropské vysoké škole v Bratislavě v březnu 2015 uvedl, že Němci dosáhli prostřednictvím EU dominance, o niž marně usilovali ve válce.

Evropu si rozvracet nenecháme

Jsem si takřka jist, že vezmeme-li za bernou minci předvolební programy, zradí své voliče spíše koaliční poslanci, jejichž hlasy, snad s výjimkou Alexandra Vondry, který své hlasování tají, byla opět zvolena předsedkyní Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta přitom slíbila za účelem svého znovuzvolení 401 poslancům EPP, S&D, Renew Europe, ECR a Zelených všechno, co se slíbit dá.

Také čtěte

Komentář

Usáma hvězdou americké TikTokové mládeže

Antonín Vavruška·21. 2. 2024

Nutno říci, že lidovci nemají spolu se socialisty a demokraty v EP tak silnou pozici, aby si mohli dovolit na předvolební sliby předsedkyně zapomenout. A tak zatímco nehrozí, že předseda Patriotů Jordan Bardela z francouzského Národního sdružení přijde za Klárou Dostálovou s tím, že mu má zajistit hlasy europoslanců ANO pro nějaký greendealový nesmysl, pan Zdechovský, ale také paní Vrecionová budou nejspíše vystaveni tlaku splatit dluh paní Ursuly například Zeleným. Nepochybuji o tom, že oba takto v „zájmu“ Evropy bez náznaku odporu učiní.

Nebýt za pitomce

Opozice to má s plněním předvolebních slibů mnohem snazší. Vymezuje se totiž proti svatým grálům politiky EU v podobě Green Dealu a Migračního paktu, přičemž v této své činnosti budou moci, na rozdíl od poslanců koalice pokračovat. Vedle toho, například mnohem dražší benzín a no–go zóny švédského, ale také francouzského i německého střihu, děsí, snad s výjimkou voličů dvojice Niedermayer (TOP 09) – Gregorová (Piráti), i příznivce koalice, kteří mohou dospět k poznání, že i víra ve světlou budoucnost lidstva pod vedením Bruselu má své hranice.  

Mezitím budou europoslanci opozice sice asi neúspěšně, leč systematicky torpédovat většinové úsilí vládnoucích sil, což patřičně prodají na domácí scéně. Jejich volič bude sledovat jejich sice k nezdaru odsouzený boj, zároveň ale může mít dobrý pocit z toho, že například na rozdíl od voliče ODS, který bude muset poslouchat od svých europoslanců něco ve smyslu: „My víme, že to, pro co hlasujeme, je špatné, ale…“, není za pitomce. A ví se, že není nad dobrý pocit.

Čtěte také:
Disident v ODS Jan Zahradil: Mám strach, že se celá společnost rozfláká na cimprcampr
Podívej, ty kreténe…Další střípek z komunikace eurposlance Koláře s voliči
Vládnou nám morální mrtvoly a paraziti, migrační pakt je zlo, říká Filip Turek