Ceny se zase trhají ze řetězu

Mnozí se přitom ještě včera mohli domnívat, že se tohoto už nemusíme bát. To znamená, že trend snižování úrokových sazeb může být přerušen, či definitivně skončen. Na levnější hypotéku proto nemá smysl čekat.

Z meziměsíčního pohledu rostou ceny o 0,3 %. Z meziročního pohledu už ale rostou ceny o 2,8 %. To je již dost, protože cíl centrální banky činí 2,0 %.

Trh s touto inflací počítal, státní úředníci ne

Data víceméně odpovídají očekávání analytiků. Nicméně neodpovídají predikci státních orgánů, ČNB i ministerstvo financí čekaly méně. Zvláště ministerstvo financí odhady inflace evidentně „podstřeluje“. Mám pocit, že to je už několikátá statistika v řadě, kde ministerstvo čekalo lepší výsledek. Začínám mít pocit, že tato opakující se chyba je politicky motivovaná, aby to vypadalo, že vláda předává ekonomiku v lepším stavu, než jaká je skutečnost.

Když se díváme na meziměsíční změny cen, tak největší jsou u potravin, které zdražily o 5,9 %, což už je opravdu citelné. Nejhorší je přitom růst cen vajec. Ta zdražila za měsíc o 15,5 % a jsou na naprosto nesmyslných hodnotách.

Meziroční srovnání ukazuje, že problémem jsou energie

Z meziročního srovnání by mohlo být ještě hůř, kdyby nezlevňovaly pohonné hmoty. Ale ty hlavní komodity zdražovaly. Cena elektřiny je výš o 10,5 %. Pokud takto někdo vytápí dům bez solárů, má problém. Příští vláda se bude muset zaměřit na to, aby trh s energiemi stabilizovala. Určitě bude třeba rozvinout trh s dlouhodobějšími kontrakty.

Další položkou, která nehorázně zdražila, je máslo. To je dražší o 40,6 %. Blíží se Vánoce. Poptávka po másle bude, nečekám proto nižší ceny. Ty se mohou objevit jen tehdy, pokud si je obchodní řetězec vezme jako lákadlo pro lidi. Ti, když už jednou budou v obchodě, nekoupí jen máslo, ale i další věci.

Další zdražení přináší čokoláda. Ta podražila o 14 %. V zahraničí takové zdražení ale často nevidíme. Globálně zdražily kakaové boby, některé čokolády zdražily ale více než boby. Evidentně je zde problém českého maloobchodu, kdy změna cen nemá často žádný jiný důvod než růst marže.

Chraňte své peníze

Když se podíváme na růst cen dlouhodoběji, vidíme, jak peníze ztrácejí svou hodnotu. Proti roku 2015 jsou ceny vyšší o 52 %.

Jinými slovy, ten, kdo neinvestuje, nechává peníze nečinně v bance nebo doma, ten výrazně ztrácí. Dnes je nutné s penězi pracovat. Jen pro zajímavost. Zlato se za poslední rok zhodnotilo v korunách o 42 % a Bitcoin v korunách o 123 %.

Hlavně nevěřme, že s eurem by bylo lépe

Když porovnáme růst cen s okolními státy, vidíme, že euro zde nic neznamená. Někteří indoktrinovaní propagandou si myslí, že s eurem by rostly ceny pomaleji. Po převodu inflace podle tzv. harmonizovaného indexu se ale ukazuje, že v Německu rostou ceny pomaleji než u nás, ale na Slovensku rychleji. Obě země přitom mají euro. Fanatici vytahují téma eura jen tehdy, když se jim to hodí k oblbování lidí.

Z čistě makroekonomického pohledu je zajímavé, jak realita neodpovídá teorii. Podle teorie by s nízkou inflací měla růst nezaměstnanost, protože když ceny nerostou, je v ekonomice nízká poptávka a není proto třeba tolik zaměstnanců.

Když ale zhruba pětina pracovní síly pracuje pro veřejný sektor, je jedno, jak se ekonomice daří. Stát už je moc rozbujelý a až moc lidí odchází do důchodu. Ekonomika potřebuje strukturální změnu. O té se jen mluví. Nepamatuji žádného politika, který by vysvětlil, jak to chce řešit. Potřebujeme jiné politiky.

Autor je hlavní ekonom společnosti Pikora Invest.

Čtěte také:
Kdo lže, ten krade. A u nás lže vláda
Inflace roste, ale vláda řeší své platy – kdy se probudí?
Německo v rozkladu, ČNB snižuje úroky: Co nás čeká dál?