S blížícími volbami do Poslanecké sněmovny a s rostoucí pravděpodobností, že je současná vládní koalice vedená Petrem Fialou prohraje, se objevují návody, jak výsledek demokratické soutěže politických uskupení zrušit zneužitím zákonů a soudů. Jinými slovy, postavit proti vůli lidu legislativu a moc soudní.
Tato nečestná strategie je založena na zpochybnění a znepřehlednění legislativních podmínek, za kterých se volby mají konat, krátce před jejich zahájením. K vyjasnění pravidel demokratické soutěže tak může dojít pouze prostřednictvím soudů a výhradně až po volbách. To dává možnost stávajícímu kabinetu Fialy provizorně vládnout další měsíce a případně se připravit na další, předčasné volby.
Přijetí výsledků voleb – i když jsou vždy pro jednu stranu nepříznivé – je základem demokracie. Podmínkou k uznání volebního vítězství jsou jasně předem daná pravidla soutěže. Bez fair play se demokracie mění v pouhou formu bez obsahu. Pokud se volební proces stane neférovým, ztrácí legitimitu a důvěru občanů. Zpochybněny jsou státní instituce, dochází k polarizaci společnosti a k ohrožení samotné demokracie.
Nástroje pro sabotáž volebního výsledku
Prezident Petr Pavel řekl, že by chtěl slyšet od předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, jak vyhoví zákonu o střetu zájmů, pokud by měl být po říjnových sněmovních volbách pověřen sestavením vlády. Současná vládní koalice a její příznivci (některé právníky z toho nevyjímaje) totiž tvrdí, že Babiš, který nepřímo ovládá koncern Agrofert, by jako premiér mohl svému podniku „přihrávat“ státní podporu.
To ovšem zákon nepřipouští. Pokud s tím proto Babiš nic neudělá, a i když ANO vyhraje volby (jakože nejspíš vyhraje), Pavel může pověřit sestavením vlády někoho jiného. Například předsedu ODS a lídra koalice SPOLU Petra Fialu. Tak si to vykládá například bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, podle kterého by Pavel mohl svěřit Fialovi ještě jeden pokus, i kdyby Fiala nezískal pro svou vládu poslaneckou podporu.
Kdyby ani ten nevyšel, pak by se ke slovu dostal předseda Poslanecké sněmovny – patrně z řad vítězného ANO, který by asi pověřil sestavením vlády Babiše. Ovšem i kdyby Babišova nová vláda měla ve sněmovně většinu, Pavel by mohl odmítnout jmenovat Babiše premiérem kvůli střetu jeho zájmů. Poté by o tomto kompetenčním sporu musel rozhodnout soud. Cela záležitost by se nejspíš vlekla měsíce a stát by zatím dočasně řídila stávající vládní koalice. Možná až do dalších, tentokrát předčasných voleb.
Dalším nástrojem, který mohl sloužit k popření výsledku říjnových voleb, byla stížnost k Ústavnímu soudu, že hnutí Stačilo! a SPD jsou nepřiznané koalice, a proto by jim ke vstupu do sněmovny nemělo stačit pět procent odevzdaných hlasů. Předseda ÚS Josef Baxa však dnes oznámil, že ústavní soudci ve svém rozhodnutí tuto stížnost jednomyslně odmítli.
Porušení fair play vede k morálnímu rozkladu
Zásada fair play je jedním z nejdůležitějších etických principů, které formují nejen sportovní prostředí, ale i demokratické procesy, zejména volby. Ačkoliv se sport a politika mohou zdát jako odlišné světy, spojuje je touha po spravedlivé soutěži, respektu k pravidlům a uznání výsledků. Fair play není jen o dodržování formálních pravidel – je to hluboký morální závazek k čestnosti, rovnosti a respektu.
V demokratických volbách jde o legitimitu vlády a důvěru občanů v systém. Proto je naprosto zásadní, aby před konáním voleb byla jasná všechna pravidla pro jejich konání i to, že tato pravidla budou dodržena. Je to pilíř důvěryhodných a demokratických voleb. Jedná se o rovnost šancí. Kandidáti i voliči musí vědět, co je povoleno a co ne, aby nikdo nebyl zvýhodněn nebo diskriminován.
Jestliže si většina občanů podle průzkumů veřejného mínění přeje za nového předsedu vlády Babiše, nelze jejich vůli ignorovat a hledat formální nástroje, jak ji obejít. To je nefér, nedemokratické a takové jednání společnost morálně rozkládá.
Čtěte také:
Ta naše justice česká aneb tady končí legrace…
Volič je v ofsajdu, přichází Ústavní soud!
Servis pro voliče aneb kroužkuj pro rodinu
