Dvakrát a dost! Babiš by měl srovnat prezidenta do latě

S jídlem roste chuť, říká se. Poté, co vznikající vláda udělala prezidentovi už dva ústupky, by měla s veškerým dalším ustupováním definitivně přestat. Jinak riskuje, že apetit hradního pána a jeho klaky poroste ještě víc a vymkne se kontrole…

Andrej Babiš vyřešil svůj konflikt zájmů. Vyřešil ho ještě před tím, než nějaký střet zájmů vůbec fakticky vznikl, a udělal to navíc způsobem tak „neprůstřelným“, že na to ani největší Babišovi kritici nemohou nic říct. Zdálo by se tedy, že je všechno v pořádku. Jenže až tak docela není. Je to totiž už druhý ústupek vznikající vlády vůči prezidentovi. A jestli Babiš nechce riskovat, že mu hradní klika přeroste přes hlavu, žádný třetí už přijít nesmí!

Macinkova rošáda s prohozením „zamini“ za „žipro“ byla sice v jistém smyslu geniální, ale navzdory tomu se fakticky jedná o laskavost vůči Hradu. Druhý ústupek pak přišel včera, kdy Andrej Babiš oznámil, že se definitivně vzdává holdingu Agrofert – firmy, kterou budoval značnou část svého života. Konflikt zájmů, v němž by Babiš kvůli vlastnictví Agrofertu byl, by přitom vznikl až po jmenování premiérem, nikoliv před.

Nově se rodící vláda tedy vyšla Hradu vstříc už dvakrát, a to vysoce nad rámec toho, jak by vyjít vstříc musela. Žádné třetí gentlemanské gesto se už konat nesmí – budoucí premiér tedy musí trvat na nominaci Filipa Turka do čela resortu životního prostředí. Musí na ní trvat tím spíše, že prezident premiérovy návrhy nemůže nevyslyšet.

Ústava není trhací kalendář

Ústava nedává prezidentovi žádnou možnost odmítnout kandidáty navržené předsedou vlády – což ostatně už v roce 2019 jednoznačně prohlásil tehdejší předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. A v současnosti to celkem intenzivně potvrzuje také ústavní právník Jan Kysela. Věc je tedy jasná a budoucí ministerský předseda musí dát prezidentovi na srozuměnou, že Ústava není trhací kalendář – i kdyby si Kolář s Milionem chvilek nakrásně stokrát mysleli opak. V tomto souboji zkrátka tahá za delší konec provazu vláda, nikoliv Hrad. Jde tedy jen o to, nebát se zatáhnout pořádně.

Často se mluví o tom, že Andrej Babiš pravděpodobně nebude chtít jít s Hradem do otevřeného konfliktu. Je však třeba si uvědomit, že situace je právě opačná. To Hrad je ten, kdo se aktivně rozhodl jít do konfliktu s nastupující vládou – což je vlastně docela pozoruhodné, neboť za časů Fialovy vlády byl prezident největší konformista a kývač pod sluncem.

Teď se očividně doba změnila a nechce-li vláda riskovat, že bude prezident napříště kafrat ministrům i do barvy jejich kravaty, nemá Babiš jinou možnost, než skálopevně trvat na svém a srovnat prezidenta do latě…

Čtěte také:
Role prezidenta Pavla při vzniku nové vlády je netransparentní
Hlava XXII na český způsob
Babiš jedná pragmaticky a prezident využívá ústavní mezery