Dokument Vatikánu o žehnání rozvedeným a stejnopohlavním párům je nejasný

P. Š. Filip, Zdroj: archiv P. Filipa

18. prosince, tedy v posledním adventním týdnu roku 2023 vydal Vatikán deklaraci, která otevírá cestu ke kontroverznímu žehnání rozvedených a homosexuálních párů. Jak tuto deklaraci chápete a jak by si ji měli vysvětlit katolíci?
Ta zpráva vědomě navazuje na předchozí dokument Kongregace pro nauku víry z 22. února 2021. To byla odpověď na dotaz, zda se může žehnat homosexuálním párům. Tehdejší odpověď byla negativní. Odpověď schválil papež a udává se tam jeden velmi důležitý důvod, který vrhá na všechno náležité světlo. Je to skutečnost, že jsou určité situace, určité věci, určité osoby, které jsou nepožehnatelné, protože jsou objektivně neuspořádané, hříšné. Já jako kněz nemohu požehnat např. nevěstinci nebo dealerovi drog, tedy jeho práci. Samozřejmě pokud se na mě obrátí takový dealer jako člověk, tak mu požehnám, ale ne jako dealerovi drog, ale jako člověku. Podobně tak církev říkala, ano jednotlivým homosexuálním osobám můžeme žehnat, pokud chtějí žít podle Boží vůle. Není ale možné požehnat homosexuální svazek, protože je objektivně nesprávný.

Nová vatikánská deklarace ale mluví trochu jinak, že?
O novém dokumentu, tedy Fiducia supplicans, se dá obecně říci, že tam, kde Kongregace předtím řekla ne, nyní v podstatě říká ano. Je však třeba uvést, že jsou tam mnohá omezení, mnohé podmínky. Myslím, že kdyby se všechny ty podmínky, které jsou v deklaraci uvedeny, zachovávaly doslova, tak není takřka možné osobám stejného pohlaví či rozvedeným žehnat. Osobně si ale bohužel myslím, že ty podmínky zachovávány nebudou. Především ale vidím hlavní problém v tom, že je narušen určitý princip. V Itálii říkají principi non negoziabili – tedy principy, o kterých se nediskutuje, o kterých se nesmlouvá. Nemůžeme tedy říkat, že je dobrý sňatek mezi lidmi stejného pohlaví. Ten princip je v letošním dokumentu narušen a může to být první krok pro další kroky, což může být nebezpečné.

Jaké je zdůvodnění žehnání rozvedeným a homosexuálům v deklaraci?
To je zajímavé, jak se to zdůvodňuje. Na jedné straně současný dokument říká, ano všechny zásady, které byly zdůrazněny, jsou zachovány na úrovni naukové tedy doktrinální, to znamená požehnání se dává trvalému svazku muže a ženy, který je otevřen pro dar dítěte. A na druhé straně jsou zde důvody pastorální, kdy za určitých podmínek je možné požehnání homosexuálním svazkům dáti. Je to velmi diskutabilní, protože pastorální praxe vychází samozřejmě z nauky.
V dokumentu se uvádí rozdíl mezi liturgickým žehnáním, které je vyhrazeno jen pro manželství muže a ženy, a pak je ne-liturgické žehnání, které nemá mít charakter veřejný a které může být dáno neregulérním svazkům, tedy rozvedeným a homosexuálním svazkům. Těžko se ale vyhneme zmatení, které to vyvolá mezi lidmi.

Jak myslíte, že tuto deklaraci budou pojímat jednotliví kněží?
Na rozdíl od předchozího dokumentu z roku 2021, který byl stručný a jasný, je tento dokument mnohomluvný a nejasný, čímž je dána široká možnost výkladu. Bude záležet na vědomí a svědomí kněze, zda ho vyloží volněji a požehnání dá či ho vyloží přísněji a požehnání nedá.

Budou v této věci kněží či biskupové dále s Vatikánem jednat?
Je to třaskavá věc. Některé biskupské konference, především západoevropské ho již vítaly. Na závěr bych zdůraznil, že církev udílí Boží požehnání jako prostřednice Boha. Církev může žehnat věci, osoby a situace, které jsou schopny žehnání přijmout. Pokud jsou tam některé zlé podmínky, tak ty přijetí požehnání brání a obrazně řečeno se takové požehnání vrací k tomu, kdo ho udílel. Vnímám to tak, že se jedná o zneužití moci žehnat, tedy že se žehná něčemu, co Bůh požehnat nechce a nemůže.

Čtěte také:

Katoličtí kněží budou smět žehnat homosexuálním párům, schválil papež