Mladí nechtějí bránit zemi, která na ně kašle, tvrdí Nerudová. Přinese změnu euro a manželství pro všechny?

Oslavy 17. listopadu 2023. Na snímku Danuše Nerudová na náměstí Vácalva Havla. Foto: Stanislava Benešová/Právo/Profimedia

Tentokrát se emeritní rektorka Mendelovy univerzity pustila do analýzy motivace mladé generace bránit vlast. Na sociální síti X konstatovala, že mladí nechtějí bránit zemi, která na ně kašle. Myšlenku rozvedla – mladí chtěli manželství pro všechny, nemají ho, chtějí euro, nemají ho. Chtějí dostupné bydlení, taky ho nemají. Chtějí být slyšet, starší jim říkají, ať mlčí. V následném tweetu pak dodala, že mladí nemají motivaci, protože nikdo neposlouchá, jakou zemi by si přáli oni. A protože z ní v nás budou žít nejdéle, mají právo mluvit do toho, jak má vypadat…

Je jasné, že shluk tolika pozoruhodných myšlenek je hoden reakce. Škoda jen, že paní Nerudová (1979) neuvedla, jak rozsáhlá je kategorie „mladí.“ Před necelými dvěma lety totiž zařadila mezi mladé a půvabné sama sebe. Považujme tedy za mladé občany v rozmezí 15–45 let, přičemž tato kategorie se bude rozšiřovat s přibývajícím věkem paní Danuše.    

Manželství pro všechny…

Problematikou jsem se vcelku zabýval, ale vůbec mě nenapadlo, že za lobbingem manželství pro všechny stojí nikoli touha neziskovek po štědřejších finančních tocích, ale přání vtáhnout dravé mládí do procesu obrany vlasti. Každopádně činit tak mohou již dnes homosexuálové a lesbičky, sexuální orientace se při vstupních pohovorech do armády nezjišťuje. Důkazem je voják Ondřej Bach, který se poprvé přihlásil do armády v roce 2018. Neprošel však nikoli kvůli tomu, že je gay, ale protože, jak odhalila vojenská psycholožka při vstupním pohovoru, si nebyl jist svou sexuální identitou. Další rok ovšem uspěl, stal se příslušníkem čestné stráže a má za sebou bojový výcvik a nikdo ho nešikanuje. Dle vlastních slov komunikuje v armádě s dalšími gayi v armádě.

Každopádně má paní profesorka Nerudová možnost zapracovat na nápravě jedné evidentní diskriminace. Rodiny vojáků a vojaček žijící v registrovaném partnerství nemají v Česku, třeba na rozdíl od Anglie, v případě úrazu či smrti právo na jednorázové odškodnění, úmrtné, vdovecký ani sirotčí důchod. Pevně věřím, že Danuše Nerudová osloví co nejdříve vedení STAN.

Nemají euro…

Nevím, jak přišla paní Nerudová na to, že za nechutí mladé generace bránit vlast stojí nepřijetí eura. Podle průzkumu agentury Median pro Radiožurnál z ledna chce totiž vyměnit určitě korunu za euro jen 16 procent dotázaných.

Kromě toho nemá paní Nerudová pravdu v tom, že mladí nemají možnost mít euro. Prakticky každá banka v Česku totiž umožňuje účet vedený v cizí měně, včetně eura, k získání účtu stačí jen doklad totožnosti. K euru lze rovněž přijít prostřednictvím směnárny, stačí mít koruny. Ale to snad profesorka ekonomie ví.

Dostupné bydlení…

Tak tady paní profesorka šlápla vedle. Vojenská služba, potažmo příprava na obranu vlasti, je spojená s dostupným bydlením. V případě kasáren se sice nejedná o žádný luxus, střechu nad hlavou, teplo, elektřinu a vodu ovšem platí daňoví poplatníci. Stejně tak stravu. Profesionální vojáci mají nárok na služební byt, měsíční příplatek na bydlení. A taky na výsluhu. Touží-li mladí po dostupném bydlení, představuje armáda ideální řešení…

Nikdo je neposlouchá…

Mladí nechtějí bránit vlast, protože je nikdo neposlouchá. No je pravda, že při obraně vlasti by asi názorům mladých nebyla ze strany nadřízených věnována velká pozornost. Někdo by ale mohl paní profesorce vysvětlit, že poslouchání rozkazů a nemluvení v armádě je v jejich nejlepším zájmu. Pokud teda chtějí žít v této zemi nejdéle a mluvit do toho, jak to má vypadat.