Americká CBS pak spekuluje o roli Dudy kolem změny názoru republikánů na americkou pomoc pro Ukrajinu, který se časově se schůzkou Dudy a Trumpa shoduje. Spekulace mohou být pravdivé, protože Duda v Americe hovořil i s předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem a s dalšími americkými kongresmany. Andrzej Duda byl do Ameriky pozván americkým prezidentem Joem Bidenem u příležitosti 25. výročí vstupu Polska do NATO.
Polský prezident si takové zásluhy zatím nepřivlastňuje, ale vysvětluje logicky: „Američané mají v Polsku své vlastní zájmy a já bych jim přál, aby měli pocit, že je pro ně výhodné mít tyto zájmy, protože to pro ně bude znamenat, že zachování bezpečnosti Polska je také v zájmu Spojených států amerických. Amerika sleduje své zájmy a my říkáme toto: je v zájmu Spojených států, aby Polsko a tato oblast střední Evropy nebyly oblastí ruského vlivu. Bylo by lepší, kdyby to byla oblast amerického vlivu.“
Bezpečnost Polska na prvním místě
Andrzej Duda pak zdůraznil: „V první řadě se musíme postarat o svou bezpečnost. A to děláme v posledních letech důsledně, modernizujeme armádu a utrácíme rekordní 4 % HDP na obranu. Zároveň ale budeme moci v případě potřeby počítat s podporou Spojených států. Toto je typ modelové spolupráce, která by měla existovat mezi námi a naším hlavním spojencem.“
Sledovat politiku polského prezidenta musíme i my. Posunuje se totiž k přímé žádosti na rozmístění atomových zbraní na území Polska. Duda přiznává: „Je to již nějakou dobu tématem polsko-amerických rozhovorů. Už jsem o tom několikrát mluvil. Deklaroval jsem naši připravenost. Rusko v poslední době přemisťuje své jaderné zbraně do Běloruska. Pokud se naši spojenci rozhodnou rozmístit jaderné zbraně v rámci sdílení jaderných zbraní také na naše území pro posílení bezpečnosti východního křídla NATO, jsme na to připraveni. Jsme spojencem v Severoatlantické alianci a máme v tomto ohledu také závazky, což znamená, že prostě provádíme společnou politiku.“
Nukleární program
Program nuclear sharing vznikl v 50. letech minulého století. Země účastnící se tohoto programu mají americké jaderné zbraně na svém území. Dnes jsou to členové NATO – Belgie, Německo, Nizozemsko, Itálie a Turecko. Taktické jaderné zbraně jsou zbraně kratšího dosahu než ty strategické a mají menší destruktivní sílu. I když jsou mimo USA, stále jsou majetkem USA. Hlavním předpokladem programu je udržení světové rovnováhy, která je založena na teorii vzájemného odstrašování. Připojí se Polsko k tomuto programu? Po vyjádření Andrzeje Dudy se to zdá stále pravděpodobnější.
Pro polského prezidenta bude ale složité, najít politickou dohodu u polských politických stran. Za takovým rozhodnutím by měly stát všechny polské politické síly. Neshody mezi stranami v této otázce jsou nemyslitelné. Prezident by se poroto po odborných rozborech kolem možného konkrétního umístění jaderných hlavic měl shodnout na celopolském postoji polské politické scény. Je to vůbec v Polsku reálné? V tomto tématu možná ano.
Čtěte také:
Poláci už před rokem Rakušanovi vysvětlovali, že se ohledně migračního paktu plete. Marně
Vnitřní nepřítel, největší nepřítel
Polská režisérka Holland by měla natočit film Hranice 2. Proč?
Umístění jaderných zbraní zvýší bezpečnost Polska? Já bych řekl, že ze sebe udělají spíš jen pestřejší terč. Ale pravdou je, pokud si nenatáhnou na nohy pytlíky s gumičkama a nelehnou si hlavou k epicentru výbuchu, budou to mít aspoň dříve za sebou.