Další volby a další nárůst Alternativy pro Německo. Z permanentního zvyšování popularity a dramatických nárůstů procentuálních zisků této strany se postupně stává hlavní atribut politického dění současného Německa. A novinkou je, že AfD skóruje už i v těch částech Spolkové republiky, kde se jí po dlouhou dobu nedařilo.
V polovině září proběhly volby v Severním Porýní-Westfálsku. Jedná se pouze o volby komunální, takže z podstaty nepřináší nic zas až tak přelomového. Ukazují, respektive potvrzují však trendy odehrávající se na pozadí celostátní německé politiky, která ovlivňuje jak životy Němců, tak i životy nás Čechů (bohužel) a Evropanů jako celku. Opoziční strany (a speciálně AfD) tyto volby vykreslovaly jakožto „první referendum o spolkové vládě“ od nástupu kancléře Merze k moci.
Nedůležité pak nejsou ještě z jednoho prostého důvodu – proběhly v nejpočetnější a ekonomicky zcela klíčové spolkové zemi. V Severním Porýní-Westfálsku žije zhruba 18 milionů obyvatel (pro srovnání: tuto populačně největší spolkovou zemi těsně nepřečíslí ani celý „východ“, tedy spolkové země bývalé NDR dohromady, a to ani s připočtením populace celého hlavního města Berlína). Když se tedy někdo přehnaně raduje ze zářných úspěchů AfD v těchto východoněmeckých zemích a očekává brzký zvrat na celostátní úrovni, je – vzhledem k rozložení německé populace – namístě velká zdrženlivost. Přesto k výraznějším politickým posunům dochází už i v bohatších a hustěji osídlených západoněmeckých spolkových zemích, jimž dominuje právě Severní Porýní-Westfálsko.
S přehledem zde zvítězila kancléřova CDU, která získala třetinu hlasů a od roku 2020 si tedy pohoršila jen o pouhé procento podpory (v tomto směru to „referendum o kancléři“ příliš nedopadlo). Druhá skončila SPD, rovněž jen s malými ztrátami. Drobné rozdíly v ziscích postihly též jednociferné liberály z FDP a komunisty z Die Linke. K zásadním přesunům došlo jinde. Zelení skončili až čtvrtí na pásce, se suverénně nejvýraznějším poklesem voličské podpory. Třetí místo zabrala AfD, která sice získala pouhých 14,5 procenta, avšak svůj zisk oproti předešlým volbám téměř ztrojnásobila! Rozdíl v podpoře této politické strany dnes a před pěti lety je obrovský.
Přesto má AfD mizerný koaliční potenciál, poněvadž se jí ostatní politické subjekty z nejrůznějších důvodů straní – a to jak na úrovni spolkové, tak na úrovni zemských vlád. Výsledkem je hrozný systém tzv. „širokých koalic“ a nesourodých vlád. Toto nezodpovědné a krátkozraké počínání „centristické bažiny“ německého politického establishmentu ve voliči nutně vyvolává pocit deziluze z celého systému. Volby se mu rázem nejeví jako něco, co by dávalo valný smysl, ztrácí víru v demokracii, radikalizuje se.
Z černé do modra
Ostrakizovaná opoziční strana přesto – nebo možná spíše právě proto – neztrácí, nýbrž posiluje, o čemž svědčí zemské volby v Durynsku, Braniborsku a Sasku, které proběhly zhruba před rokem a AfD v nich bodovala. Tento trend pak pochopitelně stvrdily předčasné volby spolkové, konané v únoru tohoto roku. Dalším důležitým lakmusovým papírkem německého veřejného mínění v řadě bude rok 2026, kdy ve Spolkové republice proběhne hned několik zemských voleb.
Pozornost se vztahuje opět zejména k „východu“ – konkrétně ke spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Ta je historicky zemí poměrně pravicovou, se silnou dominancí křesťanských demokratů. Například bývalá kancléřka Angela Merkelová tuto zemi ve volbách opakovaně „barvila“ do kompletní černi (stranická barva CDU). V předminulých volbách do Bundestagu (2021), které vynesly do čela SRN Olafa Scholze, jenž Merkelovou nahradil, se tato černá smísila se sociálnědemokratickou rudou a nově se zde objevila též barva modrá značící prvenství AfD v jednotlivých okrscích. Po posledních volbách do Bundestagu (2025) byly všechny tyto okrsky modré. Sasko-Anhaltsko se stalo další částí Německa, kde Alternativa jasně a kompletně dominuje.
To potvrzuje také rozsáhlý průzkum veřejného mínění, podle kterého by ve volbách, které proběhnou počátkem září příštího roku, dostala AfD téměř 40 procent hlasů! Čistě numericky by se samozřejmě jednalo o její rekordní a drtivé vítězství, podstatná je však jiná věc: za určité konstelace politických sil a při troše štěstí by mohla historicky poprvé získat svého zemského premiéra, který by navíc nemusel dělat kompromisy, poněvadž by neměl zapotřebí hledat v zemském sněmu koaličního partnera.
AfD by tím překonala určitý milník, prorazila by skleněný strop, jenž jí velmi účinně brání v plnění slibů, které dává svým voličům, a v prosazování klíčových změn, které Spolková republika, zdá se, potřebuje jako sůl.
Čtěte také:
Německo na rozcestí: liberalokratický režim mezi AfD a lidovým odporem
Proč na východě Německa vyhrává AfD? Lidé jsou tam odolnější vůči masírce
Ostrakizace už AfD nezastaví. Německo je před bodem zlomu
