Harrisová několikrát vystoupila na nynější klimatické konferenci OSN (COP28) v Dubaji, kde zastupuje amerického prezidenta Joea Bidena, který se podle vyjádření Bílého domu nyní soustředí na vývoj války mezi Hamásem a Izraelem.
Harrisová při jednání s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím podle Bílého domu řekla, že „Spojené státy za žádných okolností nedopustí nucené vysídlování Palestinců z Pásma Gazy nebo Západního břehu Jordánu, obléhání Pásma Gazy nebo překreslení jeho hranic“.
Po skončení války je podle Harrisové nutné zahájit obnovu „v kontextu jasného politického horizontu pro palestinský lid“. Ten by podle ní měl mít „vlastní stát vedený revitalizovanou Palestinskou autonomií s významnou podporou mezinárodního společenství a zemí v regionu“.
„Viceprezidentka dala jasně najevo, že Pásmo Gazy nemůže ovládat Hamás“, jelikož by to bylo „neudržitelné pro bezpečnost Izraele, blaho palestinského lidu a bezpečnost regionu,“ uvedl Bílý dům.
Západem podporovaná Palestinská autonomie spravuje části okupovaného Západního břehu Jordánu. Hamás se Pásma Gazy zmocnil v roce 2007 poté, co v roce 2006 vyhrál volby na palestinských územích, ale odmítl se vzdát násilí, což mělo zásadní dopad na to, jak byl vnímán mezinárodním společenstvím. Moci v Pásmu Gazy se ujal po souboji s konkurenčním Fatahem předsedy Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse, který s ním nechtěl zůstat v koalici. Izrael, USA a EU považují Hamás za teroristickou organizaci.
Harrisová je kvůli slábnoucímu Bidenovi pod drobnohledem
Role Harrisové v Bidenově administrativě je poslední době stále více v hledáčku médií, jelikož 81letý prezident se bude ucházet o druhý mandát. V domácí politice viceprezidentka řeší řadu závažných výzev, od migrace přes potraty po volební práva. S otázkou, jak by mělo být Pásmo Gazy spravováno po válce, si ovšem lámou hlavu lídři zemí Blízkého východu i experti, kteří se této oblasti dlouhodobě věnují, připomíná agentura Reuters.
Američtí představitelé diskutovali o posílení palestinské samosprávy, aby mohla rozšířit svou působnost i na Pásmo Gazy, ale žádný definitivní plán dosud nebyl schválen. Někteří američtí představitelé podle Reuters soukromě vyjádřili pochybnosti o schopnosti palestinské samosprávy spravovat Pásmo Gazy po válce. Kritici palestinskou samosprávu viní z korupce a špatného hospodaření, zatímco průzkumy veřejného mínění ukazují, že má nízkou podporu u palestinské veřejnosti.
Harrisová se během návštěvy Spojených arabských emirátů setkala s jejich prezidentem Muhammadem bin Zajdem Nahajánem a telefonicky hovořila s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním, který sehrál zásadní roli ve zprostředkování propuštění rukojmích Hamásu v Pásmu Gazy.
Ve večerním projevu Harrisová podle Reuters vyjádří přání USA docílit obnovení příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy, aby mohli být propuštěni další rukojmí a aby se k Palestincům dostala humanitární pomoc.
Macron letí jednat do Kataru
Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu uvedl, že Francie je hluboce znepokojena obnovením bojů v Pásmu Gazy, a oznámil, že poletí do Kataru, aby přispěl k uzavření nového příměří, které by mělo předcházet trvalému klidu zbraní. Informuje o tom agentura Reuters.
Nynější vývoj v Pásmu Gazy podle Macrona vyžaduje zdvojnásobení snah dosáhnout trvalého příměří a propuštění všech rukojmích unesených palestinskými ozbrojenci během útoku na Izrael 7. října.
Macron také poznamenal, že izraelský cíl zlikvidovat Hamás by mohl vyústit v deset let trvající válku. Docílení „naprostého zničení Hamásu“ by znamenalo, že „válka potrvá deset let,“ řekl francouzský prezident na tiskové konferenci na okraj COP28. „Tento záměr je třeba vyjasnit,“ dodal.
Čtěte také:
Orientalista Pelikán: Mír mezi Izraelem a Palestinci v dohledné době není možný
Hamás propustil druhou skupinu rukojmích, je v ní 13 Izraelců a čtyři cizinci
Komentáře (0)