Letos na Eurovizi konané ve švýcarské Basileji reprezentovala Stát Izrael – jenž je členem Evropské vysílací unie (EBU) takže se soutěže tradičně účastní – zpěvačka Yuval Raphael. Ta vedle vynikajícího hlasu zaujala svým životním příběhem. Yuval totiž patří mezi jednotky lidí, kteří přežili teror Hamásu z října roku 2023. Přežila v betonovém krytu mezi těly obětí. A právě na tyto události poukazovala její soutěžní píseň New Day Will Rise. Zpěvačka v ní vyzdvihuje naději, lásku, odolnost, sílu a nutnost překonat bolest.
K pěšákům západním extrémní levice však její poselství nedoputovalo. Již při představení soutěžících v tradičním průvodu městem, kde se daný ročník koná, Yuval Raphael pronásledovaly pochybné existence mávající palestinskými vlajkami a transparenty s nechutnými hesly a vyřvávající všemožné urážky. Objevila se a na videu jsou zaznamenána i nejrůznější výhružná gesta, kdy si například mladý muž s vizáží islamistického teroristy a s odporným úšklebkem v bezprostřední blízkosti zpěvačky rukou „podřezává“ hlavu. Řada podobných vzteklých zjevů pak hrozila Raphael zatnutými pěstmi a rozbíhala se jejím směrem, aby ji vyděsila. Pro přeživší teroristického útoku to muselo být děsivé.
V průběhu samotného vystoupení izraelské zpěvačky, která se svou písní postoupila až do finále, se skupinky antisemitů snažily narušit její vystoupení hysterickým řvaním, pískáním na píšťalky a ochranka musela pacifikovat muže, kteří se s vlajkami Palestiny snažili probojovat na pódium, přičemž co mělo následovat, můžeme pouze domýšlet…
Rok co rok
Zážitky Yuval Raphael se tedy příliš neliší od zážitků Eden Golan, izraelské reprezentantky z minulého ročníku, jenž se konal v islamizovaném Malmö, kde museli Golan na každém kroku střežit po zuby ozbrojení policisté, aby jí pořadatelské město mohlo zaručit, že těch pár soutěžních dnů přežije. Celé její vystoupení „tolerantní a progresivní“ evropské diváctvo tehdy „probučelo“.
Ani v jednom případě se izraelských kolegyň prakticky nikdo z finalistů veřejně nezastal. Tento rok se dokonce našlo dvaasedmdesát bývalých soutěžících z různých ročníků, kteří formou otevřeného dopisu požádali EBU o vyřazení Izraele z celé soutěže. Malou útěchou může Yuval Raphael být, že se z šestadvaceti finalistů umístila celkově na druhém místě s tím, že v hlasování evropské veřejnosti dokonce s náskokem zvítězila.
Čtěte také:
Potlesk pro Švýcara v sukni a bučení na Židovku. Z panoptika Eurovize vyvěrá stará hnusná nenávist
Festival europolitické písně
https://www.youtube.com/watch?v=YvHkthUKKLI&t=303s
Co je víc. Teror militantní skupiny nebo státní genocida trvající v různé intenzitě skoro 80 let? A to prosím rodina mé maminky ztratila v plynu velké množství mých příbuzných…. Mimochodem co má slovansko tatarský obyvatelstvo společného s územím Blízkého východu? Aha, nic…. Tak jo, tak místní dvakrát podvedeme a sebereme půdu pod nohama… To je ten spravedlivý západ… Jj Lawrence se ze své role už nikdy nevzpamatoval… Celý terorismus je následek koloniální politiky. Viz Sykes Picotova dohoda.
Kdybyste dokončil aspoň základní vzdělání, věděl byste, že Britské mandátní území Palestiny se v roce 1948 rozdělilo rozhodnutím a hlasováním v OSN v procentním poměru 18:82 na židovský stát Izrael a arabský stát Jordánsko. Po válce o nezávislost Izraele zůstaly na tomto území dvě enklávy, okupované Egyptem (pásmo Gazy) a Jordánskem (tzv. Západní břeh). Tedy takové „Sudety“ Izraele. Ty byly osvobozené a navrácené Izraeli v roce 1967. A v roce 1969 se objevili první Arafatovi „Palestinci“. Během desetiletí se ti chudáci „Arabové-Palestinci“ pod vámi nazvanou genocidou rozmnožili z pár desítek tisíc na miliony. Jinak, věřit po tolika letech arabské propagandě o desítkách tisíc mrtvých, může z dovolením jen opravdu neinformovaný jedinec..
Vaše informace jsou jaksi dost povrchní.
1) Edward T. Lawrence jako Lawrence z Arábie přesvědčil Araby, aby spolupracovali s britskou stranou příslibem nezávislosti, jakkoliv již v té době byla ustanovena okupační správa nad v budoucnu získanými oblastmi Francií a Velkou Británií. Ani jedna z nich neměla žádné právo v mírových rozhovorech po první světové toto území ukrást. Arabové byli zcela osnunuti na druhou kolej. Doplňte si vzdělání ohledně rozhovorů ve Versailles.
Kniha se jmenuje Sedum pilířů moudrosti, napsal sám Lawrence
2) První intifáda povstala již za této okupace nazvané Britská mandátní Palestina, ostatně i Francouzi bombardovali Damašek tuším v roce 22 a nebo 23.
Doplňte například publikace od Mendela
https://www.atlantis-brno.cz/nabozenstvi-v-boji-o-palestinu2
Ale dobré je znát i různé další zdroje včetně stejného autora „Islámská výzva“
osobně si myslím že je dobré znát prostředí středověkého prostoru a kulturní pozadí, těch knih je mnoho, ale pro obecný přehled „křížové výpravy očima arabských kronikářů a nebo Ibn Munkize (což je můj oblíbený autor – syrský šlechtic z období atabeka Zenkího a Salahudina).
3) Chazaři nemají/nemáme (kdyby žádných se tak pojenoval) právní ani historický vztah k území Palestiny/Izraele vyjma náboženského dogmatu, a to je fakt málo
4) původních židů – Sefardů je cca jen 5% obyvatel Izraele, zbytek jsou naplaveniny, zejména post sovětské země a satelity, Poláci a pod. A proto také volí nácky – pardon, sionisty z bloku Likud, protože ti legitimizují okupaci
5) původní Židé nezmizeli, konvertovali na Islám, oni jsou většinou dnešní Palestinci – 7. křížová výprava a obránci Damiety – všechno konvertité z judaismu na Islám. Ono je dobré trochu znát politiku Chalifátu za období expanze, kdy byly různé daně pro lidi knihy a jiná pro muslimy, což vedlo k masivní konverzi původních křesťanů – Řeků a Židů, kteří se silně angažovali ve státní správě a obchodu, navíc se nesměli účastnit expanzních výbojů a mít zisk z kořisti.
6) představa že pár desítek tisíc lidí exodu ve 3. století zaplnilo svět mnoha miliony židi je kravina.
7) existuje vazba příčin a následků
8) to že si západ vymyslel insituci pro legalizaci vlasních kroků přeci neříká, že to je spravedlivé, že….