Vítězem nedělních parlamentních voleb v Bulharsku se stalo uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva, které získalo 44,6 procenta hlasů. Podle volební komise jde o jasné vítězství, jež by mohlo ukončit dlouhé období politické nestability v zemi.
Na druhém místě skončila středopravicová a proevropská GERB expremiéra Bojka Borisova s 13,4 procenta, třetí byla liberálně-centristická koalice PP-DB s 12,6 procenta. Do parlamentu se dostaly ještě DPS se 7,1 procenta a proruské Obrození se 4,3 procenta. Čtyřprocentní hranici naopak poprvé od pádu komunismu v roce 1989 nepřekročila Bulharská socialistická strana.
Radev, který v lednu odstoupil z prezidentské funkce, aby mohl kandidovat, těžil z nespokojenosti veřejnosti s vleklou krizí, korupcí a tradičními stranami. Jeho hnutí podle bulharských médií získá v 240členném parlamentu 130 křesel, tedy absolutní většinu, jakou Bulharsko nemělo od roku 1997.
Bulharsko je v politické krizi od roku 2021 a nedělní hlasování bylo už osmými volbami za pět let. Pád poslední vlády vyvolaly masové protesty proti návrhu rozpočtu se zvýšením sociálních odvodů a některých daní, po nichž premiér Rosen Željazkov rezignoval.
Radev slibuje boj proti korupci, odmítá část politik EU včetně zelené agendy, chce obnovit spolupráci s Ruskem a vystupuje proti dodávkám zbraní Ukrajině. Kvůli proruským výrokům bývá srovnáván s Viktorem Orbánem, není ale zatím jasné, nakolik změní zahraniční orientaci Bulharska. V neděli zároveň uvedl, že je připraven spolupracovat s koalicí PP-DB na reformě justice a že Bulharsko bude pokračovat na své evropské cestě.
