Už jsme nedávno v Deníku TO citovali brněnskou spisovatelku a vysokoškolskou pedagožku Jiřinu Salaquardovou, která zveřejnila souhrn zvěrstev páchaných za Protektorátu v Brně a okolí, na Židech i na Češích. Tentokrát se právě v průběhu sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v moravské metropoli spolu s ní zaměříme na trochu jinou, ale velice podstatnou věc. Totiž jak se mění rétorika Bernda Posselta a jeho kolegů, mluví-li ke svým v Německu, nebo k našim u nás. Je to zajímavá studie rétorického a politického pokrytectví.
Doktorka Salaquardová předložila obsáhlou syntézu jazykových projevů představitelů Sudetoněmeckého landsmanšatu (SL) pronášených v obou prostředích. Citované teze jsou autentické, pocházejí ze zveřejněných citací, zápisů a záznamů akcí SL v Německu, a pak také už od roku 2016 u nás. Nezapomínejme, že od toho roku se díky tehdejšímu primátorovi Brna Petru Vokřálovi (později dekorovanému nejvyšším vyznamenáním SL) koná každoročně tzv. „pochod smíření“ – míněno samozřejmě mezi sudetskými Němci a Čechy. Letošní sjezd SL je vrcholem pomalu rostoucího ledovce našeho podvolení a políbení sudeťáckého prstenu. Co bude následovat, zatím nevíme, ale k optimismu to nevede.
Jak tedy vypadá ono srovnání promluv lídrů SL u nich a u nás?
Co říkáme u nás doma v Německu
(tvrdé, právní, sebevědomé – protože německé publikum to očekává)
„Vyhnání bylo porušením lidských práv, i když to v Česku neříkáme nahlas.“
„Dekrety jsou neslučitelné s právním státem, přestože v Česku používáme mírnější jazyk.“
„Sudetoněmci byli oběťmi kolektivního trestu, protože to odpovídá našemu právnímu rámci.“
„Vyhnání bylo aktem státního bezpráví, třebaže v Česku mluvíme o ‚tragédii‘.“
„Sudetoněmecká komunita byla zbavena domova v rozporu s mezinárodním právem, ale českému publiku to nezdůrazňujeme.“
„Dekrety jsou právním reliktem totalitní éry, i když v Česku říkáme, že jen ‚patří minulosti‘.“
„Vyhnání bylo zločinem proti lidskosti, přestože v Česku se tomuto výrazu vyhýbáme.“
„Sudetoněmecké oběti mají právo na evropské uznání, protože evropská rovina je pro nás klíčová.“
„Evropa musí odsoudit poválečné excesy, i když v Česku mluvíme o ‚otevřeném dialogu‘.“
„Sudetoněmecká otázka je stále neuzavřená, třebaže v Česku zdůrazňujeme smíření.“
Syntéza evropského rámování sudetoněmecké otázky
„Vyhnání sudetských Němců je součástí evropských dějin násilných migrací, protože jen evropský rámec umožňuje univerzalizaci příběhu.“
„Poválečné excesy musí být součástí evropské paměti, přestože národní paměti se tomu brání.“
„Evropa musí odsoudit všechny formy etnického vyhánění, i když některé státy odmítají vlastní odpovědnost.“
„Sudetoněmecké oběti mají právo na evropské uznání, protože národní uznání je nedosažitelné.“
„Vyhnání bylo porušením lidských práv, třebaže v národních rámcích se o tom nemluví.“
„Sudetoněmecká kultura je součástí evropského dědictví, protože evropská identita umožňuje její rehabilitaci.“
„Evropská paměť musí zahrnovat i poválečné bezpráví, přestože to narušuje tradiční narativy vítězů.“
„Sudetoněmecká otázka je příkladem selhání poválečné Evropy, i když se o tom dlouho mlčelo.“
„Evropa musí vytvořit jednotný rámec pro připomínání obětí vyhánění, protože národní rámce jsou příliš úzké.“
„Sudetoněmecké oběti byly příliš dlouho mimo evropský diskurz, přestože jejich příběh je evropský svou povahou.“
„Evropská identita musí zahrnovat i temné kapitoly poválečných dějin, protože jen tak může být úplná.“
„Sudetoněmecké vyhnání je součástí evropské zkušenosti s porušováním lidských práv, i když se to v některých zemích stále odmítá uznat.“
Syntéza interní logiky (skrytá asymetrie)
„V Česku mluvíme o smíření, ale v Německu o bezpráví.“
„V Česku mluvíme o dialogu, přestože v Německu mluvíme o lidských právech.“
„V Česku mluvíme o tragédii, i když v Německu mluvíme o zločinu.“
„V Česku mluvíme o historii, třebaže v Německu mluvíme o právu.“
„V Česku mluvíme o porozumění, v Německu o odpovědnosti.“
Každá studie o jazykových a lingvistických prostředcích propagandy, už od Viktora Klemperera a jeho Jazyku Třetí říše, po Františka Marka a jeho Psychologii propagandy, vás poučí o tom, jak ohýbat slova podle účelu, který mají dosáhnout a/nebo zakrýt. Proto je podivuhodné, jak mnozí advokáti brněnského sjezdu SL na tyto trapné a průhledné slovní vábničky nasedají. To jsou tak hloupí? Tvrdím, že ne. Hrají za sebe a za své zájmy.
Čtěte také:
10. výročí Meeting Brno: One man show pána s patkou a knírkem
Území sviní aneb Historie se opakuje
Benešovy dekrety: Nebyl Němec jako Němec
