Schůze o Babišovi po 19 hodinách odsoudila Rusko a skončila. Co s těmi, kteří neodsoudili?

Ondřej Benešík z KDU-ČSL svou morální povinnost splnil. Ne však jeho 24 koaličních kolegů. Zdroj: Profimedia

Svět už díky tomu ví, že se Česku, potažmo EU i NATO podařilo odrazit mimořádnou bezpečnostní hrozbu v podobě uniklého mailu bývalého premiéra Andreje Babiše, který navíc udržuje vztahy s Ficem a Orbánem. K tomu podpořil před prezidentskou volbou na Slovensku Pellegriniho, jehož strana Hlas se nesporně provinila vůči demokracii, když před oblíbeným hnutím pana premiéra Fialy Progresívne Slovensko upřednostnilo koalici s vítěznou stranou Smer. A můžeme si jen domýšlet, jak moc prorusky by se mohla vychýlit bezpečnostní situace, kdyby se zloduchovi Babišovi podařilo získat tak citlivá data, jako například kolik má ministr zahraničí Jan Lipavský dětí a kolika hovoří jazyky.

Schůze versus tanky

Snad i nevolič pětikoalice musel uznat, že pokud nedojde na mimořádnou schůzi PS a patřičné usnesení, budeme minimálně o nižší stovky kilometrů blíže ruským tankům na slovenské hranici. Před těmi nás, bezpochyby na základě přesných dat, prozřetelně varovala na síti X předsedkyně PS Markéta Pekarová – Adamová.  Rozhodně bychom se neměli nechat ukolébat tím, že například z okupovaného Doněcka je to na hraniční přechod se Slovenskem Veľké Slemence 1459 kilometrů a Hitlerovi to do pár set kilometrů vzdálenějšího Stalingradu trvalo kdysi rok a půl. Babišův mail, ve kterém se nevybíravě zmiňuje o šéfovi diplomacie Lipavském, by totiž bez patřičné odezvy ze strany PS vlil okupantům krev do žil.  

I dotaz je bezpečnostní hrozbou

Přes mimořádný úspěch v podobě usnesení PS, které má devět bodů, ovšem zůstávají otazníky. Pro usnesení totiž nehlasovali všichni poslanci opozice. Nelze tak rozhodně vyloučit, že v průběhu volebního období se nebudou snažit ve větší či menší míře destruovat veřejné mínění například s poukazem na to, že stíhačky F-35 budou kompletně předány armádě až v roce 2036. Také se mohou ptát na to, jak stát zvládne vlnu patriotismu mladých poté, co zavedeme euro, svatby stejnopohlavních párů a stovky tisíc mladých budou nejspíše na Letné demonstrovat za právo nástupu na základní vojenskou službu do neexistujících kasáren. A co když se opozice bude tázat, jak je to s digitalizací, výstavbou bytů pro mladé rodiny. Nebo bude chtít vědět, kdo seznámil Hlubučka s Redlem a proč visí nad Českem hrozba černého kašle? Vláda by se proto neměla nechat ukolébat dílčím úspěchem a zvažovat svolání další mimořádné schůze za účelem přijetí usnesení, že kdo se takto ptá, představuje bezpečnostní hrozbu, a proto se nic nedozví.

Kdo není pro je proti

Mnohem více než postoj opozice mě ovšem překvapila skutečnost, že ačkoli koalice disponuje silou 108 hlasů, usnesení podpořilo pouze 84 zákonodárců. Ptám se proto, kde byli přítomni v době, kdy bylo potřeba jednohlasně (!!!) zastavit bezpečnostní hrozbu v podobě Andreje Babiše? Co bylo pro poslance koalice důležitější, než vyslat jasný signál, že demokracii si uniklými maily vůdce opozice rozvracet nenecháme? Rád bych v této souvislosti připomenul, že v roce 2004 byl tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDÚ – ČSL) obětí dopravní nehody, při které na dálnici u Vyškova málem přišel o život. Přesto se nechal z úrazové nemocnice v Brně transportovat do areálu Úřadu vlády vrtulníkem, sanitkou byl převezen do PS, ve které hlasoval na lůžku. A nemyslím si, že tehdejší koaliční zákon o DPH byl pro naši vlast důležitější než zastavení bezpečnostní hrozby nemalého rozsahu. Proto žádám koalici, aby zveřejnila jména absentujících poslanců s tím, jak s nimi bude naloženo. Protože nehlasuje pro, je proti a vlastně fandí Babišovi.