Frontální útok na dosavadní ústavní uspořádání
Pavel se ve čtvrtek na Pražském hradě setkal s Andrejem Babišem, aby ho předseda hnutí ANO informoval o postupu vyjednávání s politickými stranami o vzniku vlády. Po této schůzce se vyjádřil k obsahu jednání. Prezident konstatoval, že kromě ANO, SPD a Motoristů neprojevily další strany zastoupené ve sněmovně zájem o účast na výkonné moci. Jinými slovy mu proto nezbývá než jednat s těmi, kdo vládnout chtějí.
K tempu vzniku nového kabinetu se Pavel nicméně vyslovil poněkud záhadně. Babišovi zdůraznil, že „proces vzniku vlády není možné uspěchat i vzhledem k ústavní a legislativní proceduře.“ Sotva tím prezident mohl myslet něco jiného, než že bude respektovat ústavu. Kromě toho zvyklost je taková, že prezident pověří vítěze voleb sestavením vládního týmu bez zbytečných odkladů. Protože ale Pavel zmínil také další legislativu, nejspíš měl na mysli zákon o střetu zájmů. Nicméně, pravda je taková, že posuzovat konflikt zájmů přísluší soudu, nikoliv nejvyššímu ústavnímu činiteli. Touto věcí se tedy Hrad nemusí zdržovat.
Pavlovy zásadní principy
Pavel ve svém čtvrtečním prohlášení dále sdělil veřejnosti, že Babišovi zopakoval principy, které považuje za zásadní a podle nichž se bude rozhodovat v procesu vzniku a jmenování vlády. Jakkoliv je prezident přesvědčen, že jde o „zásady, na kterých stojí náš demokratický stát a které zosobňuje Ústava České republiky“, se splněním jeho ústavní role při konstituci nového kabinetu to nemá co dělat. Jedna věc jsou Pavlovy názory, druhá jeho předepsané ústavní povinnosti a pravomoci i nepsané zvyklosti. Principy, na nichž stojí existence českého státu, jsou zakotveny v Ústavě ČR a nad jejich dodržováním bdí Ústavní soud. Prezident není strážcem Ústavy ČR, jen jejím vykonavatelem v jemu vyměřeném rámci.

Pavel také ve čtvrtek sdělil občanům, že se bude zajímat o to, zda zásady, které jsou mu drahé, se v objeví v koaliční smlouvě, v rozdělení resortů a personálním obsazení ministerstev i v nastavení společných programových priorit navrhované vlády. Nuže, to je přirozené, každý by byl zvědav, zda a jak se jeho postoje shodují s principy někoho jiného. Na druhou stranu, vláda podle našich nejvyšších zákonů není odpovědná hlavě státu, ale Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, který reprezentuje vůli lidu, jemuž náleží všechna moc v zemi. Proto Pavlovi do koaliční smlouvy, rozdělení resortů, personálního obsazení ministerstev a programových priorit vlády s prominutím nic není.
Svede Babiš bitvu o parlamentní republiku?
Pokud prezident přesto požádal Babiše, aby ho o tom všem s předstihem informoval, je jenom na předsedovi hnutí ANO, jestli tak učiní nebo ne. Jak už bylo zmíněno, Ústava ČR nepopisuje postup při zrodu nové vlády do detailu, a proto hrají významnou roli i zvyklosti. Na Babišovi nyní bude, zda Pavlovi dovolí, aby si přisvojil pravomoci, které si zatím žádný přechozí prezident nenárokoval.
Pavel se nečekaně a velmi překvapivě pokouší o přeměnu ústavního systému na prezidentský. Patrně ve snaze posílit po volebním debaklu bývalé vládní koalice svou pozici na Hradě, nebo ji dokonce do jisté míry nahradit. Buď se Babiš na základě svého přesvědčivého volebního vítězství Pavlovi postaví, i kdyby to mělo znamenat dočasné pokračování Fialova kabinetu v demisi a vleklé kompetenční spory, nebo se stane takřka prezidentovým vazalem.
Čtěte také:
Generál Pavel je náš první porevoluční prezident, který uvítal okupaci Československa
Za koho mluví Petr Pavel
Vybroušený diamant, nebo jenom laciný bezcenný šmuk?



Vždyť ta přiblblá lampasácká guma ani neví, na kterou světovou stranu má zrovna salutovat. Pávek je rád, že překoktá, co mu přítel po boku podá k přečtení. Tak jak by mohl zavádět nějaký systém. Když dostane rozkaz, sedne na motorku a jede do bavorska, nebo skočí padákem, nebo řekne, že chce euro, ale systém?
Přesně. Žádný systém. Loutkovodič Kolář a „investigativní“ „novinářka“ Zdislava Pokorná r. 1997, která v Deníku N působí jako kanál čučkařů.
Je směšné, když Zdislava „vypátrá“ tři minuty to samé, co jako tajnou zprávu BIS přeblábolí nutella.
K PePovi.
PePa přečte a podepíše ihned, vždy a vše, co mu prezident Kolář s Wittkowskou předloží. A ještě u toho báječně vypadá.
Pak nafasuje motorku a dostane opušťák.
Pooozor! Pohov. Rozchod na ubikace!
Loutkovodič Kolář musí být ze své loutky nadšený.
Projevy jsou už lepší. Kolář už PePovi nepíše projevy, kde jsou dlouhá souvětí a cizí slova, to působilo nedůvěryhodně a PePa se zadrhával.
On sám samozřejmě nevěděl, co ve svém projevu napsaným někým jiným vlastně přečetl. Jako marketingový produkt je politicky nesvéprávný, a proto ani nebude nikdy schopen domyslet, co má vlastně vlastně sám vytvářet. Doufám, že Babišovi už došlo, že má před sebou prázdnou nádobu a po naplnění nezbytných ústavních náležitostí se ujme v čele nové vlády. Předpokládám, že Pávek ještě nějakou dobu bude vystupovat aktivisticky v souladu s propagandistickými médii a aktivistickými skupinami, aby později jeho tvůrci pochopili, že „všeho moc škodí“ a že by si tím také mohl podkopat případnou další kandidaturu, kdyby si náhodou chtěl uzurpovat více moci, než mu dává ústava. A na to, aby přesvědčil, že je uvěřitelným vůdcem, který je toho schopen, musí mít něco víc, než je schopnost přečíst nějaké bláboly, kterému napíše stejně prázdné nádoba v podobě poradce.